Vorlíček: Bez znalostí nezískal zápočet nikdo

28. 10. 2009 | | Rozhovory

Za bábovku studenti získávali pouze možnost přijít na opravný test,
tvrdí Jan Vorlíček. Jak se ke kauze spojené s nestandardním ukončením
předmětu na Národohospodářské fakultě vyjádřil, si můžete přečíst
v rozhovoru, který Studentskému listu poskytl.

Souhlasíte se všemi informacemi, které v souvislosti s kauzou
pronikly na povrch?

Četl jsem pouze článek v Mladé frontě, diskusi k němu ne. V první
řadě pominu, že ten novinář poněkud překroutil rozhovor, který se mnou
vedl, a upravil si ho pro své záměry. Pokud jde o obsah článku, žádná
velká nepravda tam sice není, ale podstata věci spočívá bohužel trochu
jinde. Jednalo se jen o obchod s termíny zkoušek, nikoliv se zkouškami či
zápočty. Zkoušení probíhalo výhradně formou testu.

Proč jste se rozhodl požadovat po studentech „protislužby“?
Není to úplně obvyklé.

Chtěl jsem něco, čím by si student nárok na náhradní termín zasloužil.
A bábovka splňovala všechny moje požadavky. Čas, který při její
výrobě student strávil, ukazoval, že mu ten termín za určitou námahu
stojí a nepůjde tedy jen tak zkusit štěstí. Kousek bábovky zároveň není
nijak finančně náročný. Zadruhé to pro mě nebyla dodatečná práce, ale
naopak vlastně odměna za dodatečnou práci, kterou jsem měl s termínem,
který jsem udělit nemusel. A v tomto ohledu na aplikaci tržních principů
není podle mne nic závadného. Já jsem neprodával výsledek zkoušky, ale
svůj čas spojený s poskytnutím nadstandardního opravného termínu.

Když jste vznesl první nabídku (na bábovku nebo stolní hru),
myslel jste to vážně? Překvapilo vás, že na to studentky
přistoupily?

Upřímně řečeno, já jsem takovou nabídku nikdy nevznesl. Pokud student
požádal o nestandardní termín, moje otázka zněla: Proč byste ho měl
dostat? Student mi buď vysvětlil, že existují nějaké okolnosti, které
zakládají důvod pro udělení mimořádného termínu, a pokud s žádnými
takovými nepřišel, mohl si ten termín zasloužit. Pokud ho to ovšem
napadlo. Nabídka byla vždycky na něm s tím, že některé věci jsem
neakceptoval. Například, nikdy si nikdo nemohl ten termín koupit za peníze,
nikdo mi nikdy neuklízel, ani jinak neposluhoval.

Využívaly vaši vstřícnost pouze dívky nebo všichni bez
rozdílu?

Nadstandardní termíny získaly jak studentky, tak studenti, tedy žádná
diskriminace.

Nebylo v nesouladu s vašimi zásadami, že zápočet občas
získali i ti, kteří na to znalostmi evidentně neměli?

Zkoušku udělali výhradně ti, kteří získali předepsaný počet bodů,
tedy šedesát procent. Takže ti, kteří ji udělali, na to znalosti mít
museli. Nestandardní cestou šlo získat pouze nestandardní termín! Pokud
tvrdíte, že máte lidi, kteří si koupili zápočet, tak jste je buď
špatně pochopila, nebo lhali. A není nic jednoduššího, než se o tom
přesvědčit, všechny zápočtové testy jsou archivované.

Do jaké míry bylo do kauzy zapojeno vedení páté
fakulty?

Vedení fakulty se na kauze nijak nepodílelo. Děkan se mnou o věci mluvil
myslím někdy v červnu 2008, poté, co ho navštívila slečna
Zorníková.

Můžete podrobněji okomentovat tento konkrétní
případ?

Šárka Zorníková není žádná kladná hrdinka, která nechtěla klesnout a
u prohnilého pedagoga si zápočet koupit. Právě naopak. Ke svému
zklamání však zjistila, že to nejde. Nestandardním způsobem získala
možnost přijít na opravný test, ačkoliv na to neměla nárok, to se stalo
před více než dvěma roky. Ani v tomto opravném termínu ale neuspěla.
Předmět si pak zapsala znovu, opět neuspěla, předmět si zapsala znovu,
opět neuspěla a rozhodla se, že si ten zápočet pokusí vynutit stížností
u děkana. Ten na její stížnost reagoval tím, že zkontroloval všech sedm
testů, které kdy z tohoto předmětu psala, a musel uznat, že je
neudělala.

O vyučovacích metodách Jana Vorlíčka se dočtete také v článku Když
vyhraješ Osadníky, můžeš přijít na test
.

Mohlo by tě zajímat: