Potíže se nevyhýbají ani novému kreditnímu systému
Nezařazené„Nemáme co studovat,“ stěžují si někteří studenti. Na nový kreditní systém přešly od tohoto semestru i zbývající tři fakulty. Staré studijní plány by měly „doběhnout“ v roce 2010. Studijním plánem E, a tedy tzv. evropskými kredity, se od začátku tohoto semestru řídí všichni nově přijatí studenti; ať už začínají studovat obor bakalářský nebo navazující magisterský.
„Nemáme co studovat,“ stěžují si někteří studenti. Na nový kreditní systém přešly od tohoto semestru i zbývající tři fakulty. Staré studijní plány by měly „doběhnout“ v roce 2010.
Studijním plánem E, a tedy tzv. evropskými kredity, se od začátku tohoto semestru řídí všichni nově přijatí studenti; ať už začínají studovat obor bakalářský nebo navazující magisterský. Některé nešvary „starého“ systému, které měl systém ECTS (European Credit Transfer System) odstranit, však stále přetrvávají, navíc se objevily nové: špatné zařazení předmětu ve skupině, problémy s jejich uznáváním či duplicita státní zkoušky z ekonomie. Také současný systém studijních kruhů neodpovídá původnímu záměru.
Problémy řešte s proděkany
„Nemáme co studovat,“ stěžují si někteří studenti při zápisu předmětů. Podle proděkana pro pedagogiku Fakulty národohospodářské (FNH) Daniela Štastného to není ani tak nedostatkem předmětů. „Hlavním důvodem je jejich špatné zažazení do skupin,“ vysvětluje Štastný. A pokud je co studovat, ale systém nedovolí si daný předmět zapsat, je podle něj nejlepší obrátit se na svou proděkanku či proděkana pro pedagogiku. Ti potvrdili, že o podobných potížích vědí a snaží se je ihned řešit. „Většinou zápis povolíme a pokud se to z nějakého důvodu nedaří, přistupujeme k individuálnímu zápisu,“ říká proděkan pro pedagogiku Fakulty mezinárodních vztahů (FMV) Jiří Zeman.
Přechod na nový kreditní systém také často neumožní uznání předmětů ze „starých studijních plánů. „Předmět ze skupiny cVor studijního plánu D by měl patřit také do některé skupiny hlavní specializace ve studijním plánu E, jinak nemusí být uznán,“ objasňuje Zeman. Ještě složitější je uznávání předmětů „starého“ systému, pokud student začíná studovat zase od začátku. „Ve výjimečných případech toho může dosáhnout,“ tvrdí proděkan pro pedagogiku Fakulty informatiky a statistky (FIS) prof. Jan Pelikán. „Jedná se především o podobné předměty, které navíc ukončil s velmi dobrým nebo vynikajícím výsledkem,“ vysvětluje. Na Fakultě informatiky a statistiky navíc zaplatí administrativní poplatek sto korun.
Podle Zemana je obava, že by fakulty přestaly vypisovat předměty ve starém systému, lichá. „Dokud budou studenti, kteří nemají daný předmět vystudovaný, fakulty jej musí otevřít. S klesajícím počtem studentů bude ovšem vypisováno míň kurzů,“ upozorňuje.
Poslední ročník starého kreditního systému teoreticky opustí školu v roce 2010, kvůli přerušení studia některých studentů později. Pak bude VŠE plně na ECTS kreditech.
Dvojí zkouška z ekonomie
Ač byl systém „evropských kreditů“ koncipován tak, aby se předešlo dvojímu ověřování znalostí studentů, duplicita na Fakultě podnikohospodářské a Fakultě národohospodářské přetrvává v podobě zkoušky z předmětu Ekonomie 2 a současně státní zkoušky z ekonomie. „Státní zkoušku z ekonomie požadovalo ministerstvo školství jako podmínku akreditace. Argumentovalo tím, že na ekonomické škole státní zkouška z ekonomie být musí,“ vysvětluje prorektor pro rozvoj a finance na FPH prof. Jindřich Soukup. „U předmětu Ekonomie 2 je vedle ústního zkoušení součástí známky i práce v hodině. Státní zkouška z ekonomie pak požaduje na studentech širší rozhled a komplexnější znalosti,“ doplňuje. Na ostatních fakultách je ekonomie součástí státní zkoušky z hlavní specializace.
Minulý rok také fakulty zavedly v rámci ECTS studijní kruhy. I když studentům vyhovovaly, ve vyšších ročnících je dnes rozvrh pouze „doporučený“; v kruzích se učí pouze první semestr. „Od kruhů ve vyšších ročnících jsme ustoupili především z důvodu jejich administrativní náročnosti. Navíc, studenti si již chtějí rozvrh sestavovat sami,“ vysvětluje Šťastný.