iList.cz » Ani nám neřekli, co je to nabídka a poptávka

Ani nám neřekli, co je to nabídka a poptávka

26. 4. 2006 | Aleš Tůma | titulní obrázek

Současného guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmu ke studiu na VŠE zavály okolnosti. Nakonec se mu ale ekonomie zalíbila. Dnes má pocit, že už coby guvernér novinářům všechno zajímavé řekl. Přesto jsme se zeptali nejen na studentská léta a měnovou politiku, ale i na jeho výpravy do nejvyšších hor světa.

Opravdu jste v Himaláji vystoupal až do sedmi tisíc metrů?

To bylo v roce 1998, kdy byla úspěšná česká výprava na Mt. Everestu. Radek Jaroš a Vláďa Nosek byli ti dva, kteří vylezli až na vrchol. Tehdy organizovali výpravu pro „turisty“, kam až se dojde… Docela dobře jsem se aklimatizoval, takže jsem nakonec vystoupal až do severního sedla.

Bez kyslíku?

Jistě, tihle lidé kyslík nepoužívají, leda pro záchranu života. Ne že by mi ten kyslík nechyběl, ale šlo to.

Mluvíte o tom, jako by to byla procházka.

Když to udýcháte, tak to vlastně procházka je. Tedy vysokohorská turistika. Do severního sedla už bylo trochu lezení, takže mi vysvětlili, na co jsou mačky a cepín… Důležitější než nějaká úžasná kondice je se aklimatizovat, což je dost individuální. Jsou výborní lezci, kteří si na velkou nadmořskou výšku zvykají dlouho.

Lezete pořád?

Vůbec. Byl jsem tam dvakrát, a jednou s manželkou na treku.

Nebyl jsem studijní typ

Jak jste se rozhodl pro studia ekonomie, konkrétně pro obchodní fakultu? Nebyla to v době vrcholné normalizace obtížná volba?

Těžké rozhodnutí to nebylo, bylo dané předem. Dělal jsem střední ekonomickou školu a z ní se dávala doporučení jen na VŠE nebo na práva. Já jsem nijak vyhraněný nebyl, ekonomie mi nic neříkala. A že to byla obchodní fakulta, to se u většiny lidí, včetně mně, také neřídilo představou o vlastní specializaci, ale tím, kde byla největší šance na přijetí.

Jak probíhalo vaše studium?

Můj přístup byl úměrný době. Začalo mě to zajímat až ve třetím ročníku, kdy jsem začal pracovat na diplomové práci a potkal lidi jako byli Karel Dyba nebo Vladimír Dlouhý z Akademie Věd. Přes ně jsem se vlastně teprve začal dovídat, co je ekonomie.

A žil jste studentským životem?

Tehdy škola zase tolik neposkytovala, z toho vyplývá, že až tak studijní typ jsem nebyl. Samozřejmě od toho třetího ročníku už se to začalo měnit a začal jsem zjišťovat, že je tam něco zajímavého.

Padlo ve vaší rodině jablko daleko od stromu?

Padl jsem daleko od stromu, v rodině máme hodně lékařů a učitelů. A děti ať si dělají, co chtějí, uvidíme. Staršímu synovi je deset, dvojčatům bude pět, takže času na rozhodování mají opravdu dost.

Můžete jmenovat některé svoje spolužáky, které dnes potkáváte na významných postech?

Ministr zemědělství Jan Mládek nebo šéfekonom ČSOB Martin Kupka jsou moji vrstevníci, ale tehdy jsme se neznali. U nás v kruhu určitě byli úspěšní lidé, i když třeba ne co do známosti ve veřejném životě. Z těch dnes známějších třeba šéf Čedoku Mirek Res, ale s tím jsme se znali spíš přes lyžování v TJ Ekonom.

Před nástupem do ČNB jste působil ve finančním sektoru… Nesnaží se z vás teď bývalí kolegové dostat citlivé informace o měnové politice?

Tak za prvé my mnohdy předem nevíme, jak o úrokových sazbách rozhodneme. Ta představa se může formovat během závěrečných diskuzí bankovní rady. A za druhé firmy na trhu byly vždy velmi profesionální. Nikdy nikoho nenapadlo se byť jen zeptat, protože si uvědomují že by spíš u mne ztratili kredit. Takže těchto pokusů od lidí na trhu, které znám, jsem byl ušetřen.

Jaké možnosti uplatnění nabízí ČNB čerstvým absolventům VŠE?

Nějaké určitě ano. ČNB má poměrně široké pole působnosti, není to jen měnová politika a dohled, ale i dealing, správa devizových rezerv, legislativní odbor. Takže to není jen o ekonomech. Máme tu i techniky či absolventy matfyzu. Kterou školu člověk vystudoval, není až tak klíčové, i když v měnové politice jsou častěji lidé z ekonomického institutu CERGE, Fakulty sociálních věd UK ale i VŠE.

Ačkoli nejsme malá instituce, obrat zaměstnanců není až tak velký. Někteří lidé třeba odcházejí do komerčního sektoru, ale není tady nějak extrémně velký prostor, abychom brali třeba desítky mladých lidí ročně. Určitě za těch posledních deset let přišlo hodně mladých lidí do oblasti bankovního dohledu a meňové politiky.

Jak se vám usíná s vědomím, že každé vaše slovo může způsobit obrovské přesuny peněz?

Celkem dobře. Takovéhle věci člověk neřeší. Už tu nějakou dobu působím, ten způsob komunikace vám vejde do krve. Nestává se, že bychom vypustili nepatřičný výrok, který způsobil kalamitu.

Někdy ale silná slova vyřknete záměrně…

Ano. Ale ani to není důvod, proč bych nespal. Stres a napětí vyplývá spíše z věcí manažerské povahy při řízení instituce.

O rakouské škole

Proč při komentování rozhodnutí o úrokových sazbách zmiňujete např. ceny ropy? V učebnici prof. Holmana se student dočte, že cena ropy sama o sobě inflaci způsobit nemůže. Až reakce centrální banky ji může spustit… není tady trochu rozpor?

Neřekl bych. Nechci komentovat konkrétní pasáž knihy, kterou neznám, ale v obecné rovině je potřeba rozlišovat mezi dlouhým a krátkým obdobím. Je taková okřídlená poučka, podle které je inflace v dlouhém období vždycky měnový jev. Ale vysvětlit příčinnou souvislost mezi množstvím peněz a inflací už je složitější. Fakt, že korelace mezi růstem peněžní zásoby a inflací je v dlouhém období velmi vysoká a kladná ještě neznamená, že jsou to peníze, které inflaci způsobují. Je to složitější a náhledy ekonomické teorie se liší.

Na krátkodobé nabídkové šoky by ale centrální banky opravdu neměly reagovat. ČNB tedy nereaguje na výrazné změny v ceně ropy. Pokud jsem je někdy komentoval, vždycky jsem zdůrazňoval, že reagujeme až na případné sekundární dopady, které jsou spojeny s inflačním očekáváním. Měnová politika je dnes do určité míry management inflačních očekávání.

Na FNH má významné postavení skupina ekonomů blízkých rakouské škole, tedy silných kritiků centrální banky. Ta podle nich manipulacemi s peněžní zásobou způsobuje hospodářský cyklus. Profesor Frait údajně jednou označil doc. Šímu za šílence. Co vy na to?

U toho jsem nebyl. A nevím, jakým způsobem se tam prosazuje tenhle směr, ale obecně… Čas od času přicházejí nové a významné myšlenky, které ovlivňují vývoj ekonomie. Svého času to byl Milton Friedman, později teorie reálného hospodářského cyklu, která říká, že měnová politika vůbec nemá smysl. Přesto centrální banky existují a troufám si tvrdit, že se dá prokázat, že přispěly v posledních deseti dvaceti letech ke stabilní a nízké inflaci.

Přesto je pro mě intelektuálně zajímavý jak monetarismus, tak hypotézy racionálních očekávání či reálných hospodářských cyklů. Ale to, že jsou intelektuálně zajímavé, nebo že o nich přednáším ve škole, ještě neznamená, že tvoří dobrý základ pro tvorbu hospodářské politiky.

Nové teorie postupně vstřebává „hlavní proud“ ekonomického myšlení. Nicméně v akademickém světě jsou lidé, kteří přísahají na ty jednotlivé hypotézy – lidé zamilovaní do rakouské školy, zapřísáhlí monetaristé, nebo zastánci reálných cyklů, kteří tvrdí, že měnová politika nemá význam (a pak jsou empirické studie, které prokazují něco jiného). Hospodářská politika má blízko k hlavnímu proudu a snaží se z něj vytěžit vše.

Někteří „rakušané“ by se rádi navrátili ke zlatému standardu…

Popravdě řečeno takových lidí není moc. Jednou dokonce byla jakási komise v USA, která prověřovala potenciál zlatého standardu. Ale dnes svět funguje na „fiat money“ a nemyslím si, že by občasné ekonomické názory, že by to mohlo být jinak, mohly něco změnit. Peníze se vyvíjejí… dostali jsme se od zlatého standardu někam jinam a osobně si nedovedu dost dobře představit, že bychom se k němu vrátili.

Není dobré výuky bez dobré vědy

Říkal jste, že jste znova začal učit?

Ano, na Fakultě sociálních věd (FSV).

A co učíte?

Myslím, že jsme to nazvali Teorie měnové politiky a hospodářského cyklu. Je to magisterský kurz v angličtině, i pro zahraniční studenty.

Na VŠE se nechystáte?

Nechystám. Jsem tam angažován ve správní radě a nejsem schopen zvládnout více úvazků. Máme takové nepsané pravidlo, že členové bankovní rady by neměli učit více než jednu přednášku.

Ale asi vidíte do toho, jak škola funguje. Není prestižní jen proto, že je největší?

To že jsem ve správní radě ještě neznamená, že bych žil životem VŠE. Akademickým životem se nezabýváme, spíše hospodářskými věcmi. Ale určitě ta škola hodně čerpá ze svojí tradice, což je dvojsečné. Nejsem tak blízko, abych to dokázal posuzovat, ale u tak velkého kolosu je veliká setrvačnost, která se těžko mění. Třeba FSV vznikla na zelené louce a nebyl žádný problém s obměnou kantorského sboru, protože se teprve rodil.

Před rokem 1990 se prakticky žádná ekonomie neučila, vím, o čem mluvím. Měli jsme politickou ekonomii socialismu a kapitalismu a to bylo vše. Pamatuji si na jednu zkoušku, kdy kolegyně vyšla naprosto zděšená a prohlásila: „On po mně chtěl vědět, co je poptávka!“

Kde má VŠE rezervy?

Určitě ve výzkumu, ale to platí pro celou ekonomickou obec. Ten problém tu byl vždycky a přetrvává. Nedávno se dělalo srovnání, ze kterého vyšla VŠE velmi špatně. Dobře dopadly CERGE, FSV, ve výzkumu i ČNB. Osobně jsem toho názoru, že bez slušného výzkumu nemůže být superkvalitní výuka. Kvalitní přednášky musí být založené na tom, že vyučující něco dělá a něco publikuje.

Máme v něčem komparativní výhodu? V čem by se dalo ve vědě vyniknout?

Určitě detailní znalost regionu a to, že jsme prošli velmi specifickým procesem. Na procesu transformace je spousta věcí, které stojí za to studovat. Zcela výjimečně se ekonomika stala laboratoří. Samozřejmě to neznamená zabývat se jen tím. Aby nikdo nebyl schopen napsat nic jiného. Ale je to bez pochyby komparativní výhoda.

Jsou modely, které používá ČNB, alespoň nějak vzdáleně založené na tom, co se učíme ve škole?

Samozřejmě. Jak jsem říkal, přístupy k hospodářské politice se odvíjejí od hlavního proudu ekonomického myšlení. Vždycky musí být postavené na určité představě, jak ekonomika funguje.

Takže třeba používáte model IS-LM?

Sám už s modely aktivně nepracuji, ale určitě se předpokládají určité strnulosti v krátkém období, nějaký tvar Philipsovy křivky, vpřed hledící očekávání… IS-LM je možné východisko pro výklad základů makroekonomie, nicméně dnes jsme přece jen trochu dále. Jádro modelu, který dnes používáme, stojí na nové keynesiánské ekonomii.

Euro ano či ne? Nekomentuji

Předpokládám, že jste zastáncem školného…

Principiálně vzato… univerzitní vzdělání je jedna z nejlepších investic, jakou člověk může udělat, a jedna z nejnávratnějších. Nevidím nejmenší důvod, proč by za něj lidé neměli platit, alespoň částečně.

Stíháte kromě podkladů pro měnovou politiku číst i něco jiného, chodit na koncerty?

Toho času tolik není, ale někdy se povede zajít na večeři i na nějaký ten koncert.

Na jaký koncert?

Většinou na klasiku. Většinou dostanu nějakou pozvánku, a ty bývají spíš na vážnou hudbu než někam do rockové kavárny.

Kdyby teď bylo referendum o zavedení eura, hlasoval byste pro?

To vám samozřejmě neřeknu.

Ale členové bankovní rady se někdy vyjadřují celkem otevřeně.

Mám ještě menší volnost než členové bankovní rady. A v tomhle je třeba být loajální vůči pozici instituce. Nemůžu mít osobní názor, není to oddělitelné. Úkolem centrální banky bude udržet věrohodnou politiku, ať už rozhodnutí o zavedení eura bude jakékoliv. A zvládnout hladký přechod na jednotnou měnu.

Co je pro vás v životě nejdůležitější?

V okamžiku kdy člověk založí rodinu je to jasné… A vždy jsem měl kliku na práci a to co jsem dělal mě bavilo, takže to bych řekl, že je priorita číslo dvě. A když zbude ještě nějaký volný čas, tak s ním rozumně naložit.

Doc. Ing. Zdeněk Tůma, Csc.

Narodil se 19. října 1960 v Českých Budějovicích. Obchodní fakultu VŠE absolvoval v roce 1986. Poté nastoupil do Prognostického ústavu. V letech 1993 až 1995 byl poradcem ministra průmyslu a obchodu. Pak se stal hlavním ekonomem firmy Patria Finance, kromě toho přednášel na FSV UK. Krátce zastupoval Česko ve vedení Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Do ČNB přišel v únoru 1999 na post viceguvernéra, za necelé dva roky byl jmenován guvernérem. Teď je ve druhém funkčním období.