Editorial: Listopad 2005
NázoryOd té doby, co mi někdo sebral odpoledne a vrazil místo něj noc, necítím se úplně ve své kůži. Příliš málo slunečních paprsků dopadá na skleněné stěny Rajské budovy a v podivném šeru se utápí i dění v Akademickém senátu. Doufejme, že osobnost nového rektora promění nejasnou šeď v jasné barvy. My o obém informujeme v apartní černo-bílé.
Holky a kluci!
Od té doby, co mi někdo sebral odpoledne a vrazil místo něj noc, necítím se úplně ve své kůži. Příliš málo slunečních paprsků dopadá na skleněné stěny Rajské budovy a v podivném šeru se utápí i dění v Akademickém senátu. Doufejme, že osobnost nového rektora promění nejasnou šeď v jasné barvy. My o obém informujeme v apartní černo-bílé.
Nemějte nám za zlé, že se nezabýváme novým rektorem obšírněji. Jeho volba padla do vzduchoprázdna mezi uzávěrku a den, kdy SL vychází. Zajímavé je, že zatímco v říjnu zvítězila volba rektora nad diskusí o menze jen o prsa, v posledních dnech jste nelitovali času a námahy a nadatlovali toho na iLISTU pár desítek tisíc znaků. Není zájem tím nejlepším dárkem, jaký můžou studenti svému rektorovi k vítězství dát? Uvidíme, jak s ním naloží. Necháme se překvapit, co bude v balíčku, který od něj dostaneme na oplátku. Budeme ho všichni rozbalovat den co den celé příští tři roky.
Ovšem nejen rektorem živ je listopad. Z jachty si k nám na rozhovor odskočila Lenka Šmídová a z úřadu vlády Martin Jahn, oba absolventi VŠE. V tématu měsíce jsme počítali zlaťáky – ty, které jdou do kapes vyučujících, ale i ty, ze kterých na Žižkově vyrostl onen rajský skvost.
Listopad. Měsíc, kdy se listu klidně může stát, že spadne. Třebas i vám na hlavu. Náš List, na rozdíl od obyč lupenu dvaadvacetistránkový, by vám v případě běžného použití nikterak na hlavu spadnout neměl. Ovšem, co my víme, jak nás čtete. Užijte si nás.