Na zaplacení daní pracujeme až do 14. června
NázoryDen daňové svobody pomyslně rozděluje rok na dvě části. V té první vše co vyprodukujeme stát odebere a následně přerozdělí. A teprve v druhé části již pracujeme „na sebe“. Den daňové svobody je pak poměrem mezi sumou daňových odvodů a počtem dní v roce. Tento rok Češi oslaví daňovou svobodu 14. června, tedy téměř o měsíc později než Slováci.
„Každý den se dozvídáme, jak naše vláda přispěje na to či ono, jaké má výdaje a eventuálně jaké má příjmy. Člověk by si myslel, že naši ministři musejí být velmi bohatí lidé, když takovýmto způsobem investují. Avšak občan postupně začíná chápat, že se nejedná o jeho peníze, ale že se jedná o peníze, které stát vybral formou daní,“ pronesl v květnu 2000 unionistický poslanec na půdě parlamentu na obhajobu uzákonění dne daňové svobody jako státního svátku práce.
Tento záměr, ačkoliv nevyšel, měl jednu zajímavou myšlenku – ukázat lidem, o kolik nás vlastně ten stát obírá. Lidé si již zvykli platit daně a mnozí z nich ani netuší v jaké výši. Stát velmi chytře pojmenoval některé daně jako „pojištění“ a aby se v tom občan už vůbec neorientoval, nechává část těchto peněz za občana v zaměstnaneckém poměru platit zaměstnavatele. V posledních letech je také dosti citelný přesun daňové zátěže od přímých daní k nepřímým. Zatímco se vláda chlubí, nakolik nám občanům snižuje daně z příjmu, mnoho z nás proklíná „toho žida“ kadeřníka, který tak výrazně zdražil. Tento nárůst je však vyvolán také vládní úpravou daní, stejně jako nárůst cen benzínu, nafty, alkoholu a cigaret. Tentokráte se jedná o úpravu daní nepřímých. Je to přece pro vládu tak atraktivní řešení!
Pohonné hmoty stejně jako alkohol a cigarety jsou produkty s nízkou elasticitou poptávky, takže i při razantnějším zvýšení cen, dojde pouze k malému poklesu poptávaného množství. Navíc lidé mají tendenci zlobit se spíše na prodejce než na vládu. A proto se liberální ekonomové rozhodli lidem jednoduchou formou ukázat „kolik že tomu státu ročně odvedeme“.
Den daňové svobody pomyslně rozděluje rok na dvě části. V té první vše co vyprodukujeme stát odebere a následně přerozdělí. A teprve v druhé části již pracujeme „na sebe“. Den daňové svobody je pak poměrem mezi sumou daňových odvodů a počtem dní v roce. Tento rok Češi oslaví daňovou svobodu 14. června, tedy téměř o měsíc později než Slováci, které úleva od daní čekala již 24. května. Jen pro srovnání, Irové slaví letos tento den 6. května, Švédové jej budou slavit 29. července.