V ekonomice I = S neplatí

V ekonomice I = S neplatí

Z ekonomického hlediska definujeme úspory jako tu část důchodu (míněno národní důchod), která není spotřebována. Investice zase definujeme jako soubor výdajů určených pro zajištění vybavenosti fixním kapitálem. Investice pak mohou být jednotlivými ekonomickými subjekty chápány různě. Pro finančníka působícího na kapitálových trzích představují investice soubor prostředků určených pro investiční účely a pro podnikového manažera jsou investice tvořeny souborem statků tvořících fixní kapitál podniku.

Z ekonomického hlediska definujeme úspory jako tu část důchodu (míněno národní důchod), která není spotřebována. Investice zase definujeme jako soubor výdajů určených pro zajištění vybavenosti fixním kapitálem. Investice pak mohou být jednotlivými ekonomickými subjekty chápány různě. Pro finančníka působícího na kapitálových trzích představují investice soubor prostředků určených pro investiční účely a pro podnikového manažera jsou investice tvořeny souborem hmotných a nehmotných statků tvořících fixní kapitál podniku.

V případě domácností představují úspory tu část disponibilního důchodu, která nebyla spotřebována. Vytvářejí se stále a nepřetržitě. Naproti tomu investice se uskutečňují nárazově, jednou za čas (nákup auta, bytu apod.). Na úrovni domácnosti tedy nedochází k rovnosti úspor a investic, stejně jako tomu je v případě firem. Úspory a investice zde totiž vznikají stejným způsobem jako u domácností. A jak tomu bude na úrovni celé společnosti?

Keynes ve své Obecné teorii tvrdí, že pouze na úrovni státu dochází k rovnosti úspor a investic. S tímto tvrzením však nemohu souhlasit.

Národní důchod má pouze dvě možná použití: spotřebu a úspory (S). Spotřebou se rozumí jak spotřeba domácích statků a služeb (C) tak spotřeba zahraniční produkce (M). Naproti tomu statky vytvořené na území státu mají čtyři možná umístění: v domácí spotřebě (C), zahraniční spotřebě (X), investicích (I) nebo v přírůstku zásob (Z). Rovnice pro důchod a spotřebu nám pak ukazuje, že úspory jsou rovny investicím pouze při konstantním saldu zahraničního obchodu a neměnném stavu zásob.

Je však možné, aby bylo saldo zahraničního obchodu neměnné stejně jako zásoby? Připusťme, že změna zásob je v dlouhém období relativně stabilní veličina. Saldo zahraničního obchodu se však často mění a je to právě důsledek nerovnosti úspor a investic.

Převyšují-li úspory investice, jde v podstatě o nedostatek poptávky. Při neměnném stavu zásob dochází buďto ke snížení národního důchodu (a tedy k poklesu úspor), nebo ke zlepšení bilance statků a služeb se zahraničím. Domácí výrobci hledají odbyt pro svou produkci mimo území svého státu.

Převyšují-li naopak investice úspory (vzniká přebytek poptávky), pak při neměnném stavu zásob buďto roste důchod, protože se firmy snaží pokrýt neuspokojenou poptávku, nebo vzniká deficit obchodní bilance. Domácí výrobci reagují na přebytek poptávky, jak zvýšením výroby, tak zvýšením cen. V obou případech dochází k zpětnému nárůstu úspor. Ovšem prohlubující se deficit zahraničního obchodu je stejně myslitelný, zejména pokud se jedná o ekonomiku velmi otevřenou. Provádí-li například vláda v zemi fiskální expanzi, při které investice značně převyšují úspory, lze očekávat prohloubení deficitu obchodní bilance. Stejně dobře lze podle rovnice pro důchod a výrobu očekávat růst důchodu nebo snížení stavu zásob. Pokud nepředpokládáme změnu ve stavu zásob, pak jestli se tato politika fiskální expanze projeví růstem důchodu (popř. inflace) nebo prohloubením deficitu obchodní bilance je dáno mírou otevřenosti ekonomiky a agresivitou zahraničních firem dovážejících svou produkci do dané země. Tato politika rozpočtových schodků může také vyvolat vysokou inflaci. V případě, že se přebytek investic neprojevil v deficitu obchodní bilance, je růst cen závislý na sklonu agregátní nabídky. Je-li velmi málo elastická, rozhazovačná politika vlády se projeví hlavně v inflaci.

Úspory se mohou rovnat investicím na úrovni celé ekonomiky pouze ve třech případech. Poprvé, když je saldo obchodní bilance i změna stavu zásob rovna nule. Podruhé, když je přebytek obchodní bilance roven úbytku zásob a potřetí, když se deficit obchodní bilance rovná nárůstu zásob. Ve všech ostatních případech v ekonomice existuje nerovnost úspor a investic. Není třeba dodávat, že ani jedna z těchto tří možností není v realitě prakticky možná.

Michal Jelínek
autor je členem Mladých konzervativců

Diskuze

Jak anonymně přispívat do diskuze? Stačí zaškrtnout "Chci zveřejnnit jako host" a vyplnit náhodné jméno a e-mail

Mohlo by vás zajímat

9f540da5-1bf8-4d65-b133-d0550ace1767

Z Love Islandu na vrchol: Influencer monitor ukázal nový trend

Ikonický influencer, symbol mladé generace, Karel Kovář alias Kovy byl sesazen z prvního místa Influencer monitoru, který pravidelně od roku 2019 vydává Centrum pro marketingový výzkum a strategický marketing působící na Fakultě podnikohospodářské (FPH) na Vysoké škole ekonomické (VŠE). Rok 2024 totiž ovládla devatenáctiletá Domi Alagia. V minulém roce přitom nefigurovala ani v první patnáctce....

1583752051616

Adam Vološin: Na cestu na kole z Porta do Prahy mě namotivovala moje nadřízená

Adam Vološin je studentem magisterského stupně programu Management na Fakultě podnikohospodářské. V rozhovoru nám povyprávěl nejen o své činnosti v Klubu cestovatelů VŠE nebo o práci v Procter & Gamble. Adamovou velkou vášní je také cyklistika a před několika měsíci přejel na kole trasu z Porta až do Prahy. Dozvíte se, co si na této...

Míla dobrej

Míla Vach: VŠE byla snad sedmá škola, kam jsem se hlásil, nikde mě nechtěli

Ještě stále studentský tajemník Fakulty informatiky a statistiky (FIS), dlouholetý člen spolku 4FIS i motivovaný pracant pro značku Red Bull. To vše je Míla Vach, diplomant na oboru Kognitivní informatika. Dá se říct, že pomalu není „Fisáka”, který by ho neznal a Míla si svojí veselou povahou i neutichající aktivitou vytvořil jistým způsobem kult osobnosti....

20 let v EU

Reportáž z Pražského hradu: Jakým překážkám Evropská unie dnes čelí a kam povedou její další kroky

V úterních dopoledních hodinách v prostorách Španělského sálu Pražského hradu probíhala diskuze o aktuální i budoucí podobě Evropské unie (EU), možnosti jejího rozšíření a výzvách, kterým společně členské státy čelí. Ranní program konference s názvem 20 let Česka v EU: Vize pro rozšířenou Evropu otevřel proslov předsedy vlády České republiky (ČR) Petra Fialy. Na akci...