Úspěchy v mezinárodní spolupráci máme, ale nestačí to

1. 9. 2004 | | Názory

VŠE zajisté dosáhla v oblasti mezinárodní spolupráce výrazných úspěchů, ale neměla by se s tím spokojit. Na škole je nedostatek kurzů v cizích jazycích. Existující kurzy jsou přeplněné a českým studentům téměř uzavřené. Zprávy zahraničních studentů vypovídají i o tom, že jsou směšně lehké. Tomu odpovídá i jejich představa o studiu na VŠE. Čeští studenti jsou prakticky separováni od studentů zahraničních a přicházejí tak o možnost vzájemného obohacování a poznávání.

Možná to zní trochu paradoxně, ale to nejlepší, co mi VŠE dala, byl semestr strávený na Wirtschaftsuniversität (WU) ve Vídni. Myslím si, že studium nebo praktikum v zahraničí by se mělo stát pro velkou část studentů VŠE samozřejmostí.

Jedním ze záměrů Evropské unie je, aby každý její vysokoškolák strávil alespoň jeden semestr v cizině. Zahraniční zkušenost v rozsahu minimálně 20 ECTS kreditů uvádí WU jako jednu z podmínek úspěšného ukončení studia Mezinárodního podnikového hospodářství (IBW), tedy vídeňské obdoby Mezinárodního obchodu. Zahraniční zkušeností se tam rozumí semestrální studium na (nejlépe) partnerské univerzitě nebo kombinace účasti na letních univerzitách mimo vlast a absolvování zahraničního praktika či sepsání diplomové práce v rámci pobytu na zahraniční univerzitě. WU je obdobně masová univerzita jako VŠE, studuje na ní 21 tisíc studentů. Má 151 partnerských univerzit a pro příští rok na nich nabízí svým studentům 655 míst. Kdy chystá něco obdobného i Fakulta mezinárodních vztahů? A kdy se i u nás stane absolvování zahraničního praktika uznatelnou součástí studia?

VŠE zajisté dosáhla v oblasti mezinárodní spolupráce výrazných úspěchů, ale neměla by se s tím spokojit. Na VŠE je nedostatek kurzů v cizích jazycích. Existující kurzy jsou přeplněné a českým studentům téměř uzavřené. Zprávy zahraničních studentů vypovídají i o tom, že jsou směšně lehké. Tomu odpovídá i jejich představa o studiu na VŠE. Čeští studenti jsou prakticky separováni od studentů zahraničních a přicházejí tak o možnost vzájemného obohacování a poznávání.

Ideální stav by nastal, kdyby kurz v cizím jazyce existoval k většině povinných předmětů. Větší nabídka kurzů v jiném než českém jazyce by byla prospěšná pro všechny strany. Zvýšila by prestiž školy a zájem o ni mezi studenty. V osobní a odborné rovině by obohatila přednášející i studenty. Zahraničním studentům by umožnila studium na VŠE v hojnějším počtu a vyšší kvalitě. Našim studentům by podle principu reciprocity zajistila další místa na partnerských univerzitách.

Jak to, že je kurzů v cizích jazycích nedostatek? Jsou naši pedagogové neschopní nebo neochotní? Jsem vděčná těm, kteří odborné předměty v cizím jazyce vyučují, a vážím si jich. Přesto mám pocit, že jejich počet neroste. V roce 2002 vyslala VŠE do zahraničí podle výroční zprávy 649 pracovníků. Co tedy brání zavedení kurzů v cizích jazycích k většině předmětů vyučovaných na VŠE? Jak ukázal kurz Macroeconomics, který si bylo možné zapsat místo Makroekonomie 2, proveditelné to je.

Mohlo by tě zajímat: