Hackerův manifest
NezařazenéDneska chytli dalšího, jsou toho plný noviny. „Školák zatčen za počítačový zločin,“ „Hacker odsouzen za průnik do banky“. Zasraný děti. Všechny jsou stejný. Ale zkusili jste se někdy svejma zmanipulovanejma mozkama podívat očima hackera? Položili jste si někdy otázku, jaká síla ho k tomu vedla, co formovalo jeho osobnost? Já jsem ten hacker, vstupte do mého světa…
Tento text byl napsán krátce po mém zatčení, 8. ledna 1986…
Dneska chytli dalšího, jsou toho plný noviny. „Školák zatčen za počítačový zločin,“ „Hacker odsouzen za průnik do banky“. Zasraný děti. Všechny jsou stejný. Ale zkusili jste se někdy svejma zmanipulovanejma mozkama podívat očima hackera? Položili jste si někdy otázku, jaká síla ho k tomu vedla, co formovalo jeho osobnost? Já jsem ten hacker, vstupte do mého světa…
Můj život začíná ve škole. Jsem chytřejší než většina děcek, ty kecy co nás učí, mě nudí… Zasranej flákač. Všichni jsou stejný. Jsem na gymplu. Patnáctkrát jsem od učitelky slyšel o krácení zlomků. Rozumím tomu. „Ne, paní učitelko, nenapsal sem postup. Udělal sem to z hlavy.“ Drzej frajer. Asi to opsal. Všichni jsou stejný.
Na něco sem dneska přišel. Objevil sem počítač. Počkejte chvíli, tohle je skvělý. Dělá přesně to, co chci. Když udělá chybu, tak proto, že sem to zvoral. Ne, že mě nemá rád…. Nebo že se cítí být mnou ohrožený… Nebo že si myslí jakej sem drzej parchant… Zasraný děcko. Furt jenom hraje počítačový hry. Všichni jsou stejný.
A pak se to stalo… dveře do světa se otevřely… řítím se telefonní linkou jako heroin v žilách narkomana, nacházím úkryt před ubíjející realitou. Našel jsem se. „Tady to je… sem patřím…“ Každýho tu znám… i když jsem je v životě neviděl, nikdy jsem s nima nemluvil, možná o nich už nikdy neuslyším…. Znám je všechny… Zatracený bastard. Pořád obsazuje linku. Všichni jsou stejný…. Vsaď prdel, že jsme všichni stejný!!! Krmili nás ve škole po lžičkách kašičkou pro mimina a my chtěli pořádný maso. Kusy masa, který k nám někdy proklouzly, byly předžvýkaný a bez chuti. Utlačovali nás sadisti a ignorovali tupci. Bylo pár těch, kteří nám opravdu měli co říct, co v nás rozpoznali talentovaný lidi, ale těch bylo zoufale málo.
„Toto je náš svět… svět elektronů a spínačů, krása baudů.“ Využíváme existující služby bez toho, aniž bysme za ně platili, protože by mohly být skoro zadarmo, kdyby nepatřily ziskuchtivým žroutům, a vy nám říkáte zločinci. My objevujeme… a vy nám říkáte zločinci. Dychtíme po vědomostech… a vy nám říkáte zločinci. Spolupracujeme bez ohledu na barvu pleti, národnost, náboženskou nesnášenlivost… a vy nám říkáte zločinci. Vy stavíte atomové bomby, vedete války, vraždíte, podvádíte, vy nám lžete a chcete nás přesvědčit, že to děláte pro naše dobro, přesto jsme my zločinci.
Ano, jsem zločinec. Mým zločinem je zvědavost. Mým zločinem je posuzování lidí podle toho, co říkají a co si myslí, a ne podle toho, jak vypadají. Můj zločin je to, že jsem chytřejší než vy, což je věc, která se neodpouští. Jsem hacker, jmenuju se Mentor, a tohle je můj manifest. Můžete zastavit jednotlivce, ale nemůžete nás zastavit všechny… konec konců, všichni jsme stejní.
připravil vočko
Nahrávání ...
