F.U.C.K. 2002
NezařazenéFestival Umění Celkem Kvalitního se od svého vzniku před devíti lety už pomalu stal v určitých kruzích klasikou a respektovaným pojmem. Jde jen o ty kruhy – zatímco někteří vyslovují název festivalu s tajemným úsměvem na rtech, jiní dodnes tápou a nevědí.
Festival Umění Celkem Kvalitního se od svého vzniku před devíti lety už pomalu stal v určitých kruzích klasikou a respektovaným pojmem. Jde jen o ty kruhy – zatímco někteří vyslovují název festivalu s tajemným úsměvem na rtech a blaženým pomrkáváním, jiní dodnes tápou a nevědí.
Když se loni v dubnu v žižkovském kině Aero konal osmý ročník F.U.C.K.u, způsobil v části veřejnosti nadšení, v části nevěřící úžas a někteří vůbec nepochopili, co se dělo. Ostatně, titulky některých článků, které se festivalu tehdy věnovaly na stránkách předních českých deníků, jsou více než výmluvné. Redaktorka Lidových novin si pod dojmy z festivalu sama sobě položila otázku „Bude hůř, než zas bude lépe?“, chování přítomných lovců talentů věnovala komentář „Vydavatelství se dohadovala, kdo je kdo“ a důsledky, které z festivalu vyplynuly pro celý divadelní a muzikální svět, analyzovala v článku „Neutrální země se pomalu vzdávají nestrannosti“. Mladá Fronta Dnes zase popisovala chování ohromeného publika slovy „Z šoku se sbírají tréninkem“, zatímco Právo varovalo: „Zůstaňme bdělí“. Deník Sport si všiml ohlasu, který v Harrachově způsobilo opakované předvedení jednoho z živých obrazů, jehož premiéra byla slavnostně uvedena právě na loňském F.U.C.K.u., a v jeho kulturní rubrice se tak nedávno objevil článek „Do Harrachova přijelo 40 tisíc Poláků“.
Přes všechen mediální rozruch však festival i letos zůstane věrný své tradici. Na jednom pódiu se tak opět potkají osvědčené, dnes již téměř profesionální divadelní i hudební soubory s naprostými amatéry a diletanty. V pestré směsici žánrů, stylů a póz se budou bourat staré divadelní formy, aby se vzápětí vybudovaly nové, improvizace bude střídat po měsíce nacvičované křečovité výrazy obličeje a vtip a duchapřítomnost si podají ruce s trapností.
To vše 27. dubna 2002 v žižkovském kině Aero (divadelní část, začátek v 11.55), hudební a taneční část se odehraje v Divadle Ponec – ani zde nebude posluchač ušetřen experimentu, tance, mixu, hluku, Českých drah a především melodie.
Dokáží se s tím vším letos média vyrovnat?