„O podnikání jsem iluze nikdy neměla,“ říká lektorka francouzštiny Ammie Válková
Tuesday TalksAmmie Válková je, jak její jméno napovídá, Francouzka a Češka. V lednu to budou čtyři roky, co vyučuje francouzštinu. „Od té doby říkám mnohem víc ano,“ řekla v rozhovoru pro iList, ve kterém nastínila i své prvotní obavy z podnikání. „Běžný den“ v jejím slovníku neexistuje. Pokud vás láká podnikat při studiu, můžete se inspirovat jejími tipy, sama totiž se svým podnikáním začala při bakalářském studiu na Fakultě ekonomické Západočeské univerzity v Plzni.
Jaký vztah máš k oběma jazykům?
Oba dva je miluju. Doma jsme vždy mluvili česko-francouzsky. A protože je moje maman důsledná a mluvily jsme spolu vždy výhradně francouzsky, moje první slova byla francouzská. Ale vzhledem k tomu, že jsem strávila více času v Česku, čeština francouzštinu rychle dohnala.
V čem se podle tebe liší Češi a Francouzi?
To asi nejde takhle univerzálně říct. Myslím si ale, že si Francouzi umí víc užívat život, chodí víc ven mezi lidi, víc se baví a mají otevřenější mysl. Méně se poutají, samo slovo liberté je ve státním mottu, a za mě je to dost výstižné.
Proč jsi ale začala i s výukou francouzštiny?
To byla vlastně úplná náhoda. Moje maminka mi řekla, že její kamarád s pokročilou francouzštinou hledá rodilého mluvčího na konverzační hodiny. Ona v tu dobu neměla vůbec čas, a proto se zeptala mě. Já jsem se na to necítila, ale mně blízká osoba mě přesvědčila, ať to alespoň zkusím. Tak jsem řekla ano. V lednu to budou čtyři roky a pořád se scházíme pravidelně každý týden. Tak na to asi mám. Od té doby říkám mnohem víc ano.
Co tě na francouzštině nejvíc baví?
Na to asi neumím odpovědět, všechno mě na ní baví. Idiomy, verlan (typ argotu ve francouzšině pozn. red.), přízvuky, taky liaison, tedy vázání slov, rychlost, výjimky a výjimky z výjimek. Je to radost.
A co se ti líbí na podnikání?
Asi svoboda a neexistence rutiny. Líbí se mi, že pracuji s lidmi, se kterými chci, kteří mě baví a často mi jsou i inspirací.
Existuje něco, co tě na podnikání překvapilo?
Moji rodiče podnikali, takže moc velké iluze jsem nikdy neměla. Překvapení pravděpodobně ještě přijdou.
Po čem je u tebe největší poptávka?
Já to zas tak moc neodděluju, obecně se snažím všechny hodiny směřovat ke konverzaci, gramatiku prokládám tak, jak vidím, že je potřeba u konkrétní situace. Pokud při konverzaci vidím, že je problém například se subjonctif (slovesný způsob ve francouzštině pozn. red.), více se na to zaměříme, a to potom nejen v rámci konverzace, ale i cvičeními z učebnic. Mám ale i pár mladších studentů, se kterými procházím také věci do školy, pomáhám s přípravou na zkoušky a hodiny. Je to vážně rozmanité, víceméně každý za mnou přijde s něčím alespoň trochu odlišným.
Jak vypadá tvůj běžný den?
Běžný den úplně neexistuje. Snažím se do něj poskládat maximum, ale vypadá to různě. Každý den mám teď dvě až sedm lekcí, připravuji se na hodiny a obecně řeším všechno kolem francouzštiny. Strávím dost času na telefonu, ať už na WhatsAppu, mailu nebo Instagramu na francouzštinu. Každý den se ale také musím jet vyvětrat do přírody, kde se snažím vypnout a řešit jenom to, kam doběhnu nebo docválám. Občas se mi povede věnovat se i studiu, ale bohužel ne tolik, kolik bych si představovala.
Jaké máš koníčky?
Koníčkem vždycky byli koníčci a s touhle čtyřnohou radostí se špatně kloubí cokoli dalšího. Ale miluju spoustu věcí. Golf, běhání, skvělé jídlo, filmy a knihy patří k těm hlavním. Pořád se mi ale nepovedlo ve dni najít více než 24 hodin, abych věnovala všemu tolik času, kolik bych chtěla.
Jak se ti dařilo skloubit školu, podnikání a koně?
Můj život je tak trochu freestyle. Myslím si ale, že primárně jde o to mít jasně dané priority, na základě kterých se rozhoduji, čemu v danou chvíli věnovat větší dávku času a pozornosti.
Na co se v nejbližší době těšíš?
Těším se na večeři. A taky se těším, až mě zase někdo něčím překvapí. Nečekané nabídky mi zatím totiž přinesly nejzajímavější zkušenosti.
Teď nějaké tipy na závěr. Co bys vzkázala lidem, kteří se chtějí začít učit francouzsky?
Ujasněte si, proč se francouzštinu učíte, co je vaším cílem. Věnujte jí čas a pozornost, hledejte ji kolem sebe, aktivně ji používejte, i když máte k úrovni C2 (nejvyšší dosažitelná úroveň v cizím jazyce pozn.aut.) hodně daleko, jinak se na takovou úroveň nikdy nedostanete.
Co bys doporučila lidem, kteří chtějí začít podnikat už při škole?
Jasně si stanovte, co a proč je prioritou a cílem. Nezapomeňte odpovědi na tyhle otázky cestou, občas se člověk trochu ztratí. Obecně podnikejte srdcem a nejlépe, jak jen to jde. Ale to platí, si myslím, na všechno v životě.
Foto: archiv Ammie Válkové
Mohlo by tě zajímat:
- Kateřina Legnerová: Pracovat při studiu ano, ale ne za každou cenu
- Adam Vološin: Na cestu na kole z Porta do Prahy mě namotivovala moje nadřízená
- Pavel Vaňous: Urvat dva body s Plzní doma je pro nás snovej začátek