Na týden členkami komise WTO. Trojice studentek reprezentovala VŠE na modelovém jednání ve Švýcarsku

6. 10. 2023 | | Studentský život model WTO

V březnu letošního roku proběhl 26. ročník modelu konference Světové obchodní organizace (WTO) ve Švýcarsku, kde se sešlo 72 studentů z prestižních světových univerzit. Vysokou školu ekonomickou (VŠE) zde reprezentovaly Nikol Machová a Nina Bednáriková z Fakulty mezinárodních vztahů (FMV) s Terezou Rejchrtovou z Fakulty podnikohospodářské (FPH). O tom, co takové modelové vyjednávání obnáší, jak díky němu zabojovat s imposter syndromem a proč by se ho měli účastnit i studenti mimo obor mezinárodních vztahů, se dočtete níže.

Nikol se o možnosti vyjet na WTO do Švýcarska dozvěděla od kamarádů, kteří se ho zúčastnili v předchozích letech. „Okrajově to u nás na fakultě zmínili i vyučující na jednom povinném předmětu,“ doplnila Nikol. Tereza, která studuje magisterský program CEMS na FPH, se přihlásila s úmyslem získat zkušenost mimo svůj obor. „Myslím si, že by se o téhle příležitosti mělo více mluvit i na ostatních fakultách, nejen na mezinárodních vztazích. Pro každého s ekonomickým zaměřením to bude zajímavá zkušenost,“ doplnila.

Průběh výběrového řízení shrnula Nina. „V prvním kole jsme vyplnily přihlášku a poslaly životopis a motivační dopis, taková klasika. V druhém kole jsme napsaly esej, dalo se vybrat z několika témat.“ Na základě vybraného tématu pak organizátoři rozdělili účastníky do dvanácti komisí. „Podstatou modelu bylo zastupovat svoji přidělenou zemi, jak nejlépe člověk dokáže,“ nastínila Nikol. Dále vyzdvihla skvělou organizaci ze strany WTO ještě před příjezdem do Švýcarska. „Dopředu jsme dostali e-mailem informace o tom, v jaké bude budeme komisi, jakou zemi bude každý z nás reprezentovat, ale třeba i s kým budeme na pokoji,“ popsala.

model WTO

První tři dny strávili účastníci v St. Gallenu sestavováním agendy a vyjednáváním. Nikol v rámci své komise zastupovala rozvojové země, konkrétně Kostariku, a její zahrnutí do mezinárodního obchodu. Tereza, jakožto zástupce Kanady, se pak věnovala rozdělování financí právě do těchto rozvojových zemí. „Každá země už má nějaký status k danému problému, takže pak z toho přirozeně vyplynulo, že s některými zeměmi, respektive jejich zástupci, jsme měli podobné názory, s ostatními jsme se snažili najít nějaký kompromis,“ navázala Tereza. „Místy to bylo hodně zapálené a přemýšlela jsem, jestli je celé vyjednávání opravdu jen simulace,“ smála se Nina. „Na konci dne jsme ale byli všichni kamarádi, a dohodli jsme se na kompromisu.“

Vyjednávám, vyjednáváš, vyjednáváme

Trojice se shodla, že začátek vyjednávání byl náročný a v mnohém velký krok ven z komfortní zóny. „Vedle studentů práv z Oxfordu, kteří si už prošli několika modelovými jednáními, jsem měla pochybnosti, jestli tam opravdu patřím,“ přiznala Nina. Účast studentů s různým zaměřením Nikol zpětně hodnotí jako inspirativní přínos. „Právníci potřebovali ekonomy a ekonomové potřebovali právníky,“ shrnula s úsměvem.

Nikol se na další den vyjednávání připravovala i po večerech. Příprava jí pomohla, ale jenom do té doby, než se debata začala ubírat úplně jiným směrem, který člověk vůbec nemohl odhadnout, jak popsala s úsměvem. „Takže pak jsem si dohledávala informace i v průběhu dne, člověk zkrátka musel být dost ve střehu,“ vysvětlila. Její slova potvrdila i Tereza. „Na takových debatách bude vždycky někdo, kdo se bude snažit člověka rozhodit. A když k danému tématu nemá tak velkou expertízu, tak ho rozhodí úplně všechno,“ popsala s úsměvem.

Po třech náročných dnech studentské týmy odprezentovaly výsledky svého vyjednávání specialistům, kteří ve WTO pracují. „Dostali jsme zpětnou vazbu, řekli nám, že dokonce naše návrhy budou brát v potaz, což mě hodně překvapilo,“ řekla Nikol. „Člověk pak měl pocit, že to nedělal zbytečně,“ doplnila.

Nebát se použít svůj hlas

Druhá část programu probíhala v Ženevě. „Prohlédli jsme si město, navštívili jsme sídla institucí a celkově už to bylo takové volnější,“ řekla Nina. Studenti se dále mohli potkat s lidmi, kteří v praxi přímo zastupovali jejich zemi z modelového vyjednávání a ověřit si tak, že v rámci modelu dělali opravdu to, co daná země potřebuje.

Tereza by účast na modelu WTO doporučila i studentům, kteří nejsou přímo z mezinárodních vztahů. „Každý jsme občanem nějakého státu a pro mě osobně to byl takový vhled do toho, že není vůbec jednoduché prosadit si nějaké rozhodnutí.“ Právě naučit se používat svůj hlas, mít svůj názor, stát si za ním a být neúprosná pro ni bylo tím, co si z modelu odnesla.

Jak řekla Nina, učit se o WTO na bakalářské státnice a zažít si modelové vyjednávání na vlastní kůži, mělo úplně jiný rozměr. „Ačkoliv první dny modelu byly těžší, na tuhle zkušenost vzpomínám v dobrém,“ shrnula. Nikol doplnila, že si díky WTO uvědomila, že žádný názor není špatný. „Každý jsme tam sice byli sami za sebe, ale ve finále jsme byli všichni jedna komise, jeden tým,“ uzavřela Nikol.

Foto: archiv studentek

Mohlo by tě zajímat: