Prezidentská debata na VŠE: co by vám nemělo uniknout

25. 11. 2022 | , a | Studentský život, Zprávy ze školy 4R4A0102

Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE) hostila prezidentskou debatu, která se konala 9. listopadu 2022. Nápad na její organizaci vzešel přímo od studentů, konkrétně od členů studentského spolku Klub mladých politologů. Debaty se zúčastnila Danuše Nerudová, Pavel Fischer, Marek Hilšer, Karel Janeček a Josef Středula. Z důvodů časové vytíženosti účast odmítli lídři posledních volebních průzkumů Petr Pavel a Andrej Babiš. Debata se zabývala především ekonomickými tématy. Zazněly aktuální často skloňované pojmy jako například enormní schodek, střet zájmů expremiéra Andreje Babiše, energetická krize nebo windfall tax. Debatu moderoval současný rektor VŠE Petr Dvořák a novinářka Ema Smetana.

Po představení kandidátů  odstartovala debata problematikou vysokého školství. Rektor akcentoval zvlášť enormní nárůst rozpočtů vysokých škol (VŠ) jako mimo jiné důsledek růstu cen energií. Dalším zmíněným problémem bylo i hodnocení kvality univerzit z hlediska vědy a výzkumu. Konkrétní otázka mířená na kandidáty se tedy týkala financování vysokého školství a jejich názorů na zavedení školného. Nerudová se striktně vyjádřila proti zavedení školného na VŠ, přičemž zdůraznila, že už nyní máme velmi nepropustný systém vzdělávání, nerovnoměrnou kvalitu školství v regionech a studenti ze sociálně slabších rodin již nyní nemají šanci na studium.

Hilšer i Fischer se také přiklonili k názoru proti zavedení školného. Janeček však ostatním oponoval tvrzením, že to, co je zadarmo, má nižší hodnotu, a školné by mohlo představovat motivační faktor. Proti Janečkovu názoru se ohradil Středula. „Představa, že je vysoká škola něčím levným pro studenta nebo jeho rodinu, není pravdivá. Navíc průzkumy ukazují, že čeští vysokoškolští studenti nejčastěji pracují při studiu. … Jak můžeme zabezpečovat budoucnost České republiky, když nejsme schopni zvládnout ani financování tak základní věci, jako je kvalitní vysokoškolské studium?“

S otázkami týkajícími se vysokého školství souviselo i téma zabývající se učitelskou profesí a její důležitostí pro společnost. Nerudová kladla důraz na potřebu zvýšení prestiže státních zaměstnanců, a nejvíc právě učitelů, protože jsou prý lidé placení z veřejných peněz považováni za neschopné. „Zásadní chyba, kterou děláme, je, že snižujeme tyto lidi a potom se divíme, proč učitelé nemají takovou prestiž. … Musíme se snažit a zajistit, aby učitelská profese byla atraktivním zaměstnáním a aby učitel měl společenský statut toho, kdo vytváří hodnoty stejně tak jako ten, kdo podniká.“

Přijmout euro nebo ne

Další okruh debaty se týkal České národní banky (ČNB), která má na starosti měnovou politiku, a prezident do jejího chodu zasahuje hlavně tím, že jmenuje členy bankovní rady včetně guvernéra a viceguvernérů. Specifičnost tohoto procesu spočívá v tom, že prezident není ve své volbě nikým omezen, a tím pádem se sám může stát aktérem měnové politiky. Otázka tedy spočívala v tom, jestli by prezident vůbec měl mít neomezenou pravomoc ve jmenování členů bankovní rady a jaká by měla být měnová politika ČNB. Všichni prezidentští kandidáti kromě Janečka vyjádřili obavu ze střetu zájmů Andreje Babiše, pokud by se měl stát prezidentem České republiky (ČR). „Kdybychom připustili, že do ČNB by někdo jako Andrej Babiš vybíral podle svého gusta z pozice prezidenta členy bankovní rady, tak by hrozilo, že tam bude jmenovat ty, kteří mu pomohou v rámci Agrofertu usnadňovat práci s dluhem,“ vyjádřil svůj názor Fischer.

Kandidáti se dál věnovali tématům zvyšování úrokových sazeb jako reakce na vysokou inflaci, přijetí eura a nově zavedené windfall tax (daň z neočekávaných příjmů, pozn. red.). Diskusi na téma, kdy by měla Česká republika zavést euro jako oficiální měnu a jestli vůbec, zahájil Janeček. Zdůraznil důležitost české koruny jako nezávislé měny a zmínil problémy, kterým bude čelit Evropská unie, a které mají ovlivnit i euro. Přijetí eura je podle něj v nedohlednu primárně kvůli nesplňování Maastrichtských kritérií.

Navázal Fischer, který vyjádřil podporu přijetí eura. „Na evropský kontinent se vrátila válka, a i měna může být obraným valem,“ obhajoval Fischer své přesvědčení. Zároveň také zmínil náklady spojené s udržením české koruny. Své vyjádření zakončil poznámkou, že dosazením určitých lidí do Rady ČNB by mohl Andrej Babiš, v případě zvolení za prezidenta, ovlivnit dluhy Agrofertu. Na tuto poznámku okamžitě zareagoval Janeček s komentářem, že nechápe, jak by mohlo k tomuto ovlivnění dojít, jelikož těmito kompetencemi disponuje vláda a její fiskální politika. Fischer vysvětlil svou poznámku: „Kdybyste měl k dispozici informace, jak potřebujete například naložit se zadluženou firmou, která má tak obrovský výtlak, jako je Agrofert, tak můžete být vlastně v konfliktu zájmů, to mám na mysli. Pokud byste měl vhled do toho, kdo případně přichází do úvahy v rámci těch kandidátů na centrální banku. Takhle jsem to myslel. Není tam kontrasignace předsedy vlády.“ Janeček uznal možnost střetu zájmů, ale trval na tom, že problematika se týká fiskální politiky vlády.

Do diskuse se poté vložila Nerudová, aby osvětlila, jak svou poznámku senátor Fischer myslel. Objasnila, že Fischer má na mysli Aleše Michla, oblíbence Babiše. Michl je proti zvyšování úrokových sazeb, což Babišovi imponuje, jelikož jsou jím vlastněné firmy zadlužené. Kdyby se zvyšovaly úrokové sazby, firmy by pak generovaly menší zisk. Zdůraznila, že ČNB musí být nezávislá.

Dále se Nerudová vyjádřila k samotné otázce moderátorky tvrzením, že podporuje přijetí eura. Nemyslí si však, že bude přijetí eura do roku 2030 reálné. Zdůraznila, že dosud žádná z politických stran nezařadila téma přijetí eura do svého volebního programu. Poznamenala také, že jak můžeme momentálně během válečného konfliktu na Ukrajině vidět, česká koruna je pro zahraniční investory východní měnou, ČNB musela proto intervenovat. Podle ní je nutné vysvětlit občanům, že zavedení eura automaticky neznamená zdražování. Jako další překážky zmínila absenci důchodové a daňové reformy, nesplňování Maastrichtských kritérií a nutnost konsolidace rozpočtu.

Vláda slibovala konsolidaci rozpočtu

Právě důchodové reformy a konsolidace státního rozpočtu se týkal další blok otázek. Vláda na konci září schválila návrh rozpočtu pro rok 2023, který počítá se schodkem ve výši 295 miliard korun. V odpovědi na otázku, zda vnímají tento schodek jako přiměřený, se všichni kandidáti shodli na tom, že s obrovským deficitem nesouhlasí. Podle Středuly dokonce stav veřejných financí spěje k „naprosté šílenosti“. Stejně jako zbylí kandidáti je zklamaný z rozpočtové nezodpovědnosti vlády a považuje její kroky za jeden z důvodů, proč slibovaná konsolidace stále nenastala. „Vláda hovoří o 295 miliardách jako by dělala Baťovu cenu na boty. Místo toho, aby si to uvědomila, jen vymýšlí věci, které situaci zhoršují,“ poznamenal již dříve v debatě souvislosti s windfall tax. Podle Nerudové je potřeba zcela zásadně přehodnotit výdaje státu a aplikovat takzvaný zero budgeting, tj. vystavět státní rozpočet od nuly. Fischer pak možnou konsolidaci spatřuje v redukci státních úředníků nebo daňové reformě. Ta by podle něj měla mít podobu konce „daňových prázdnin“ fyzických osob, které vlastní hned několik nemovitostí a jsou daní minimálně zatížení.

I v otázce prodloužení věku odchodu do důchodu panoval mezi kandidáty konsenzus o nezvyšování. Výjimku tvořil Janeček, který souhlasí se zvyšováním alespoň průměrného věku odchodu do důchodu. Zároveň je podle něj ale potřeba občany motivovat k tomu, aby se hýbali a starali o své zdraví. „Kromě několika posledních let se dlouhodobě děje to, že lidé jsou zdravější a dožívají se delších životů. Lidé mohou být aktivnější i v pozdějším věku, a to bychom si měli přát,“ vysvětlil Janeček. Jeho názor nesdílí Nerudová, která naopak argumentovala tím, že naděje na dožití v České republice poprvé od druhé světové války klesla u mužů o dva roky a u žen o rok. Ženám navíc dlouhodobě neroste naděje na dožití ve zdraví. „Zvyšování věku by znamenalo, že ti lidé budou muset odcházet do předčasného a invalidního důchodu. Na konci dne by zvyšování bylo daleko dražší řešení,“ objasnila Nerudová.

Se štědrostí valorizace je spokojený Hilšer. Nerudová a Středula upozornili na rozevírání nůžek z důvodu rozdílně vysokých důchodů. Podle Středuly je na vině valorizace automatická. Nerudová vidí problém naopak v mimořádné valorizaci. „Tam se nevalorizuje základní částka, ale jenom ta procentuální, a to vede k tomu rozvíraní nůžek mezi skutečně chudými důchodci a těmi, kteří berou vyšší důchod. … V naší zemi žije čtyři sta tisíc důchodců, kteří mají důchod nižší než 14 000 korun a hranice příjmové chudoby je 14 055 korun,“ vysvětlila.

Debatu zakončila moderátorka Smetana „otázkami na tělo“. Fišerovi například připomněla jeho skepsi vůči legalizaci manželství pro všechny nebo jeho výrok o nejmenování homosexuála ústavním soudcem, který pronesl před minulými prezidentskými volbami. „Jako člověk mám svoje osobní přesvědčení, a to přesvědčeni vychází z toho, že manželství se rovná vztah muže, ženy a dětí,“ řekl Fišer. Zároveň se ale nechal slyšet, že se uzákonění nebrání a na postu prezidenta hodlá parlamentní většinu respektovat a ctít.

Pro Smetanu bylo „podezřelé“, že Středulovu kandidaturu uvítali často názorově se rozcházející politické osobnosti – současný prezident Zeman a bývalý ministr financí Kalousek. Středula tuto skutečnost vnímá jako ocenění jeho osobnosti, která je schopna sjednotit dva různé světy. Na otázku, čím je oba okouzlil, už ale neodpověděl.

Foto: Vysoká škola ekonomická

Mohlo by tě zajímat: