Funkce akademického senátora a delegáta ve Studentské komoře jsou velmi propojené, míní zástupce VŠE v SK RVŠ Štěpán Staněk

5. 3. 2021 | | Rozhovory Štěpán Staněk 1

Štěpán Staněk je studentem magisterského studia na Fakultě informatiky a statistiky, senátorem akademického senátu Vysoké školy ekonomické (AS VŠE) a bývalým předsedou spolku 4FIS. Od nového roku se stal delegátem Studentské komory Rady vysokých škol (SK RVŠ), ve které zastupuje naší školu. V rozhovoru pro redakci iListu objasňuje, jak Studentská komora funguje, co je její hlavní úlohou a k čemu konkrétně doposud významně přispěla. Prozradil i to, jak se tyto funkce vzájemně propojují, a jak veškeré své aktivity z hlediska časové náročnosti i se studiem zvládá.

Ačkoliv Studentská komora Rady vysokých škol funguje již několik let, mnoho studentů ji nezná. Mohl by si ji, prosím, představit? Co taková Studentská komora dělá a co je jejím posláním?

Studentská komora je národní reprezentací studentů a studentek z veřejných, státních i soukromých vysokých škol. Za každou školu je volen jeden delegát a jeho náhradník a celkově má komora okolo šedesát členů. Posláním komory je hájit zájmy studentů na národní a mezinárodní úrovni. To v praxi znamená řadu dialogů a aktivit s ministerstvem školství, vládou, rektory, akademickými senátory i nadnárodními studentskými organizacemi.

Počátkem tohoto roku jsi byl zvolen jako delegát Vysoké školy ekonomické společně s Terezou Jiříkovou. Co tě vedlo k tomu stát se součástí Studentské komory?

V rámci svého studia jsem dlouhodobě aktivní nad rámec školních povinností. Byl jsem řadu let členem studentského spolku 4FIS, který jsem následně i vedl a mimo to jsem akademický senátor. O studentský a akademický život se už nějakou dobu zajímám a tohle bylo pro mě takovým logickým vyústěním.

Co vše je třeba absolvovat, pokud se chci stát členem Studentské komory?

Delegáta i jeho náhradníka do SK RVŠ volí akademický senát na tříleté období. Je potřeba být studentem dané školy, podat delegační lístek a následně být zvolen akademickým senátem.

Komora se zabývala také problémy studentů způsobených epidemií koronaviru

K prosazování různých zájmů jsou ve SK důležité převážně schůze, na kterých se řeší určitá agenda. Kolika schůzí jsi se již zúčastnil, jak probíhaly a co bylo jejím hlavním bodem?

Byl jsem dodatečně do SK RVŠ zvolen v minulém období jako náhradník, takže pokud se nepletu mám jich za sebou pět a k tomu ještě sněm Rady vysokých škol, pod kterou Studentská komora spadá. Hlavním tématem byl nepřekvapivě COVID a situace studentů, jako třeba přístup do škol, k materiálům potřebným ke studiu a psaní závěrečných prací, koleje a řada dalších věcí. Vzhledem k novému období se výrazně obměnilo složení komory a schůze měly tím pádem i důležitou seznamovací úlohu, a také proběhly volby předsednictva.

Nejsou to ale rozhodně jenom schůze. Mimo ně mezi sebou komora online aktivně komunikuje a řeší aktuální problémy. Jsem také členem širšího předsednictva, které se schází cca jednou za dva týdny a řeší organizační věci a aktuálně i programové prohlášení na toto období.

Studentská komora organizuje každým rokem Týden studentstva, který se koná v období Mezinárodního dne studentstva. V tento den si celý svět připomíná události ze 17. listopadu, 1939, kdy došlo k násilnému potlačení studentské demonstrace v Praze nacisty a následně k smrti studenta Jana Opletala, u nás navíc i začátek sametové revoluce v roce 1989. Jaký je však účel oslav celého týdne?

Akce má celorepublikový rozsah a zapojuje se do ní velké množství studentských senátorů a studentských organizací. Účelem je si listopadové události připomínat, držet je v paměti a najít v nich poučení. Ukazují také důležitou roli, kterou studenti hráli v těchto historických milnících a mají ji ve společnosti i dnes.

Panuje o tomto smutném výročí mezi evropskými studenty povědomí a koná se nějaká památní akce s mezinárodním přesahem?

Povědomí o tomto výročí na evropské úrovni určitě existuje. Spousta akcí se koná lokálně v jednotlivých zemích a co vím, European Student’s Union (ESU) dělá k tomuto výročí vždy nějakou kampaň.

Zmiňuješ ESU, kam tvůj předchůdce, Martin Hammerbauer, přešel ze SK do vedení za frakci Visegrádské čtyřky s názvem V4+ Student Alliance. Jaký je účel mezinárodní spolupráce studentských unií?

Mezinárodní spolupráce má řadu rozměrů. Jedním je třeba pomoc při vzájemném rozvoji a sdílení znalostí. Posílení pozice studentstva v jednom státě se nepřímo odrazí i na jeho významu v dalších regionech.

Dalším cílem je vytvoření společného hlasu, který může silněji vystupovat v jednání s mezinárodními institucemi, jako je Rada Evropy, UNESCO nebo Evropská komise. Je přece jen rozdíl, jestli jednáte s mandátem přibližně 250 tisíc studentů v České republice nebo 20 milionů, které zastupuje ESU. Problematika Erasmu nebo kvality vzdělání v EHEA (European Higher Education Area, pozn. red.) jsou tedy primárně řešeny na evropské úrovni. V neposlední řadě je to hájení akademických svobod a demokratických principů.

V4+ pak funguje jako regionální platforma sdružující studentské reprezentace, které k sobě mají blízko co se týče hodnot, postojů, ale také historických zkušeností.

Studentská komora Rady vysokých škol uděluje cenu Jana Opletala. Za co se taková cena uděluje a kdo jí může získat?

Cena Jana Opletala je nejvyšší studentské ocenění, které se uděluje jednou za dva roky nějaké osobnosti nebo skupině osobností. Zasloužit si ho můžeš například výjimečným příspěvkem k rozvoji akademické obce nebo hájením studentských práv a svobod.

Jakým největším úspěchem se může Studentská komora doposud pyšnit? Dalo by se tak vyzdvihnout něco, o co se v minulosti zasloužila a pomohla tak ke zlepšení studentského prostředí?

Nevím, jestli jsem úplně správná osoba, které se na to ptát. Její činnost jsem sledoval už nějakou dobu před tím, než jsem se stal jejím členem, ale Studentská komora jako taková vznikla už v roce 1992 a od té doby se toho stalo hodně.

Kdybych měl vybrat nějaký úspěch z doby, kdy se o její činnost aktivně zajímám, tak by to bylo to, že je u nás v České republice 17. listopad od roku 2019 nejenom vnímán, ale opět i oficiálně veden jako Mezinárodní den studenstva. K tomu významně přispěla i Studentská komora. Ke zlepšení studentského prostředí také určitě přispělo nedávné prodloužení bezplatného přístupu do České digitální knihovny (ČDK) pro studenty, za které komora bojovala.

Bezplatný přístup do ČDK opravdu pomohl řadě studentů během online studia. Již u předešlých otázek jsi zmínil, že komora řeší situaci studentů i během koronakrize, jako jsou například koleje či přístup do škol. Vláda během pandemie vyzvala studenty, aby na koleje nejezdili, pokud není uvedena jako jejich oficiální bydliště, školy také poskytly studentům slevy na kolejném. Čemu konkrétně se studentská komora věnovala a co se ji podařilo nebo naopak nepodařilo prosadit?

Ve chvíli, kdy to bylo se situací na kolejích nejžhavější, jsem ještě nebyl v komoře, takže konkrétní kroky bohužel neznám. Komora aktivně komunikovala situaci společně s Českou konferencí rektorů a snažila se jí řešit a zastat se studentů, kteří měli být prakticky okamžitě vystěhováni. Asi se raději nebudu úplně vyjadřovat k tomu, co se podařilo a nepodařilo prosadit, protože ve chvíli, kdy rozhovor vyjde může být zase všechno jinak. Obecně komora sepsala bodově výzvu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy důležitých oblastí, které bude řešit s relevantními orgány. O tom, jak se co vyvíjí budeme určitě průběžně informovat na sociálních sítích komory.

V omezeném režimu bylo možné taky využívat služby knihoven. Patří to taky mezi zásluhy komory?

Takhle bych to neformuloval. Zásluhu na tom má celá řada stran. Každopádně to bylo něco, co jsme na schůzce probírali a snažili se najít cestu, jak to podpořit.

Snahou některých senátorů je prosadit digitální volby

Jsi také součástí akademického senátu VŠE za Fakultu informatiky a statistiky. Daří se funkce senátora propojit s tím, jakou roli zastáváš v SK? A co se časové náročnosti týče, stává se ti občas, že kvůli takovému množství práce se funkcím pak nevěnuješ naplno, či dokonce nějaké své povinnosti zanedbáváš?

To je fér otázka a rád na ní odpovím. V úvodu padly stručné informace o činnosti Studentské komory a rád je doplním něčím o akademickém senátu, který je pro spoustu lidí také velkou neznámou.

Z mého pohledu je propojenost funkcí akademického senátora a delegáta v SK RVŠ velká. Nemyslím si, že bych některou z těchto činností zanedbával. Nalejme si čistého vína a přiznejme si, že jsou lidi, kteří v akademickém senátu jsou jenom proto, aby tam byli. Rozhodně ale nejde o práci na plný úvazek a je potřeba vnímat činnost senátu v rámci vysoké školy hlavně jako kontrolní, a ne jako řídící. Většina lidí ví, že senát volí rektora a schvaluje rozpočet, ale vlastně nic moc víc. Nebudu tvrdit, že já to dřív měl jinak.

Pro mě činnost senátora představuje hlavně sledování dění na škole a v akademickém prostředí obecně. Potom to, jak se to projevuje v materiálech, které na senátu řešíme. Často jde o nejrůznější vnitřní předpisy a formality, které vlastně nejsou pro studenty zajímavé a podstatné. Dál je to o komunikaci se stranami, které na tom mají nějaký zájem, například se studenty, vedením i ostatními akademickými senátory. Vždy si čtu podklady, které jdou na senát a na to, co mi připadá důležité potom patřičným způsobem reaguji.

Pokud cítím, že je pro nějaké téma potřeba aktivní postrčení nebo práce navíc, rád se do toho zapojím. Jako třeba teď při prosazování digitálních voleb, na kterém se s několika dalšími senátory aktivně podílíme a jejich hlavním iniciátorem je Lukáš Hulínský z Fakulty financí a účetnictví. V rámci komory je to dost podobné, dostávám se ale nad rámec vlastní školy a spousta věcí je obecnějšího charakteru.

Máš v rámci své role ve SK stanovený konkrétní cíl, kterému se chceš po dobu svého členství věnovat?

V SK jsem byl zvolen předsedou Komise pro vysokoškolskou samosprávu. Ta má na starost mimo jiné komunikaci se studentskými senátory, organizuje pravidelně i jejich konferenci a také třeba právě Cenu Jana Opletala. Jedním z mých cílů je, aby tyto pravidelné činnosti probíhaly minimálně na stejně kvalitní úrovni jako doposud.

Pokud bych měl vypíchnout něco, na čem mi osobně hodně záleží, tak je to iniciativa, kterou nyní zahajuji a měla by vést ke zlepšení evaluace předmětů a pedagogů studenty na vysokých školách. Aktuálně je to úplně v počátku, ale rád si o tom podrobněji popovídám někdy příště.

Foto: archiv Štěpána Staňka

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mohlo by tě zajímat: