Kvalitní byznysmen řeší veškeré dopady svého podnikání. Část první

21. 7. 2020 | | Rozhovory Karel Janeček

Miliardář, matematik, byznysmen a vizionář. Karlu Janečkovi bychom takových přízvisek mohli dát ještě celou řadu, protože jeho aktivity sahají téměř do všech oblastí, které určují budoucnost každého z nás a hýbou společností. Vzhledem ke své finanční situaci by pracovat nemusel, podle svých slov však pro něj peníze znamenají velkou zodpovědnost. Svým projektům se proto hodlá intenzivně věnovat ještě několik dalších let.

Jakou roli dnes ve společnosti hrají peníze?

V dnešní společnosti je dostatek peněz na základní potřeby nutnou podmínkou svobody. Předem podotýkám, že to není moc dobře. Člověk musí mít splněny základní potřeby Maslowovy pyramidy, což v dnešní společnosti bez nějakého příjmu nejde. V ideální společnosti by to tak být nemuselo.

A co znamenají pro vás?

Pro mě dnes peníze znamenají primárně zodpovědnost. Mám totiž hodně projektů, které považuji za velmi důležité, a ve kterých jsou peníze potřeba. Svým způsobem jsou peníze dneska starost. 

Investujete do mnoha projektů v nejrůznějších odvětvích. Do čeho se vyplatí investovat nejvíce?

Za důležité do budoucna považuji, aby ti, kteří investují do byznysu, uvažovali celkový přesah. Byznys je třeba brát v celospolečenském pohledu. Standardní čistě tržní uvažování, ve kterém je jediným cílem zisk, je záležitostí minulého a předminulého století. Dnes už tohle neplatí. Kvalitní byznysmen řeší veškeré dopady svého podnikání a investic včetně negativních a pozitivních externalit. To není žádná slabina. Lidé jsou v tomto smyslu čím dál více uvědomělí a do budoucna určitě budou.

Jedním z projektů, který podpořil váš startupový inkubátor UP21, je firma SENS. Ta vyrábí produkty z cvrččí mouky. Vidíte tedy budoucnost v menší spotřebě masa?

SENS je skvělý příklad podnikání, které bude velmi ziskové, už teď je velmi úspěšné a zároveň má ten přesah. Je to jeden z nástrojů, které mění stravovací návyky. Nejsem vegetarián a nemyslím si, že jíst maso je hřích. Větším problémem jsou dnes spíše velkochovy a celková ekologická zátěž. Maso je extrémně levné, zvířata se často nacházejí v nedůstojných podmínkách. Cena masa by měla být klidně dvanáctinásobná. Lidé by mohli jíst maso třeba jednou do týdne nebo ve svátek. Vegetariánská strava je ekologicky řádově méně náročná než analogická strava s masem. Cvrčci jsou v tomhle smyslu velmi efektivní, takže to je krásný příklad byznysu, který má velký společenský přesah.

Blížíme se ke křižovatce dějin

Ve svém TED Talku z roku 2017 ve Varšavě říkáte, že celosvětově můžeme bojovat proti hladu. Proč to neděláme?

To je otázka, proč společnost dnes funguje tak strašlivě neefektivně. S technologiemi a znalostmi, které máme, můžeme žít celosvětově úplně jinak. Ekonomické rezervy mohou být obrovské. Když se člověk zamyslí nad lidskou společností a tím, jak vzájemně interaguje a komunikuje, dojde k závěru, že obrovskou část tvoří neefektivita. Představme si stroj, který má obrovské tření a 96 procent vynaložené energie tvoří ztráta. Opravit by se dal tím, že by se dobře promazal, zefektivnil. Zde vidím příměr k lidské společnosti. Snížení tření je jako omezování konfliktů a odstraňování závad je jako ukončování válek. Nevolám po tom, že najednou musíme být všichni skvělí a musíme začít perfektně fungovat. Vůbec ne, stačí se posunout jenom trochu. Dobrá zpráva je, že máme velké rezervy a velké možnosti. Naše společnost sice funguje dost špatně, ale můžeme toho zase hodně vylepšit.

Často mluvíte o novém typu společnosti, která bude méně kapitalistická a ve které stát i korporace budou mít menší moc a hrát menší roli. O společnosti, která bude více decentralizovaná, založená na soukromém vlastnictví i vlastních iniciativách. Není to dnes ale spíše naopak? Státy a vlády mají spíše centralizační tendence… 

To je pravda. Mnohé státy a vlády tu potřebu mají. Možná to je tím, že když už se blíží konec, tak je kladen největší odpor. Každopádně obrovskou šancí jsou naše moderní technologie a decentralizovaná výpočetní kapacita, které nám umožňují mít objektivní a ověřené informace. Dneska máme možnost dosáhnout toho, že nám nikdo nebude nic nalhávat, že si můžeme skutečnosti a věci ověřit. Dle mého názoru se těžiště moci a vlivu bude postupně posouvat. Funkce vlád se bude soustředit skutečně jen na ty základní věci a postupně bude ustupovat. Může narůstat i přímý vliv lidí na řízení systému právě díky technologiím. Jde o to, že se každý člověk bude moci aktivně zapojovat. Každý se rozhodne, čemu bude věnovat svůj čas a pozornost. Tak se budeme přibližovat ideálu spravedlivé tržní ekonomiky. 

Říkáte, že technologie nám velmi pomohou. Neměli bychom se však obávat toho, že státy jich spíše zneužijí, jako se tomu děje například v Číně a Rusku?

Ano, samozřejmě to riziko tady je. Na svých přednáškách říkám, že se blížíme ke křižovatce dějin. Nazývám ji Sociální singularita 21. Technologie lze samozřejmě zneužít, takže pokud se stane to, co se zavedlo v Číně, tedy systém sociálních kreditů, tak je to velmi špatně. Z pohledu svobody člověka by to byla totální katastrofa, kdyby se tohle stalo. Riziko nastává v případě, kdy se lidem uberou základní svobody. Jednalo by se o situaci, kdy lidé nebudou mít přístup na internet, nebudou se moct propojit, budou kontrolováni a hlídáni. Pokud ale udržíme svobodu volného přístupu na internet a další základní svobody, dá se tomu vyhnout. Lidé se totiž mohou propojit decentralizovaně a anonymně, takže je pak nemůže nikdo kontrovat. 

Vy v tuto svobodu věříte? Nemůže nám ji někdo vzít?

Nejbližší budoucnost bude s velkou pravděpodobností boj o svobodu. V nějakém ekvilibriu mohou být části, které budou nesvobodné, pod nějakým diktátorským režimem a mohou být lokálně stabilní. Třeba Severní Korea. Může se také stát, že nějaký diktátorský režim, jako právě Čína ovládne všechny. To by byl právě ten konec. Pokud se nám však podaří udržet demokracii a svobodu v západním světě, ukážeme, že právě svoboda je to, co nám přináší kvalitu života.

Foto: Sens Foods

Mohlo by tě zajímat: