Anketa: Studenti se vyjádřili k systému zkoušek, vybavení školy i skladbě vyučujících

4. 12. 2019 | | Studentský život, Zprávy ze školy vse budova svetla chyba error

Koncem minulého akademického roku jsme zveřejnili anketu vytvořenou ve spolupráci se studentskými zástupci Akademického senátu. Anonymně jste mohli vyjádřit, jaké problémy spatřujete na Vysoké škole ekonomické (VŠE) a případné návrhy jejich řešení. Zveřejňujeme přehled tipů na zlepšení ekonomky, na které jste během svého studia narazili. S výsledky ankety byli obeznámeni také studentští senátoři. Zveřejněné jsou samozřejmě pouze odpovědi, jejichž autoři k tomu udělili souhlas. Počet respondentů, kteří souhlasili se zveřejněním odpovědí, je šedesát devět, mnoho z nich však uvádělo víc problémů najednou.

Většina připomínek respondentů se týkala systému zkoušek. Kritizovali neférovost u ústních zkoušek, kde prý hodně záleží na tom, jestli je student zkoušejícímu sympatický. Zmíněny byly také rozdílné požadavky u jednotlivých zkoušejících. Řešení studenti spatřují v přísedícím a jasně daných jednotných pravidlech při hodnocení. Ta by měli dodržovat zkoušející bez ohledu na jejich věk. Problémem jsou dle odpovědí také vyučující, kteří na hodině ukážou studentům ty samé otázky, které se později objeví v testu, s vidinou lepších výsledků studentů. Tam je návrh řešení jednoznačný a stručný. Nedělat to, jelikož to snižuje prestiž školy.

Kritizován je také systém jednoho, respektive dvou pokusů v případě známky 4+. Vytváří to na studenty příliš velký tlak, a tak školu opouštějí nejen studenti, pro které je studium příliš náročné, ale také takoví, kteří jenom neunesli psychickou zátěž v podobě jednoho termínu. Mnoho studentů během studia pracuje a přílišná zátěž pak může vést dle respondentů k syndromu vyhoření. Návrh na zlepšení vidí ve více pokusech na zkoušku bez ohledu na výsledek či prodloužení zkouškového období, především v letním semestru.

Problém by pomohlo vyřešit aktivnější využívání areálu Jižní Město

Padl také návrh na zrušení rezervních poukázek a omezení celkového počtu pokusů zápisů oborově povinných předmětů. Mezi návrhy na zlepšení se objevilo také to, že pokud není možné zavést více pokusů z důvodu nedostatečných prostor, mohlo by se více zkoušek konat na Jižním Městě, kde je slovy respondenta budova „poloprázdná“. Podle některých by více pokusů pomohlo snížit množství nahlášených bomb, které mohou mít na svědomí vystresovaní studenti a tím komplikují zkouškový rozvrh ostatním.

Některým z respondentů se nelíbí systém státnic, kde studenti pouze odříkají naučené poučky a nejsou zkoušení z aplikace znalostí v praxi. Dle návrhů by to mohlo napravit ukončení studia celosemestrálním projektem a jeho obhajobou před člověkem z praxe a ne lidmi, kteří po skončení školy začali rovnou učit. Ukončování pomocí projektů by se pak mohlo aplikovat také na předměty.

Respondenti kritizovali také vypisování termínů na zkoušku, které by mělo proběhnout dříve, aby si studenti mohli naplánovat zkouškové rozvrhy a přizpůsobit tomu také své soukromé plány. Stížnosti byly namířeny taky vůči opisování v řadách studentů a laxnosti učitelů v řešení toho problému.

Zastaralý systém výuky i Národohospodářská fakulta

Respondenti spatřovali nedostatky nejenom u zkoušek, ale v celkovém systému studia. Nedostatečný je dle některých již samotný styl výuky, který je založen na zastaralých učebnicích, memorování a nedostatku psaných prací a projektů či aplikace vědomostí v praxi. Výuka by po vyvarování se zmíněným nedostatkům byla pro studenty mnohem zajímavější. Více by se měla podporovat vědecká práce, výzkum, interaktivní projekty či propojení s firmami. Objevily se také návrhy na zvýšení počtu praktických předmětů na Fakultě mezinárodních vztahů či přeškolení nebo výměnu nekvalitních vyučujících.

Dalším z respondentů vadí absence názorové různorodosti na Národohospodářské fakultě či nezájem studentů a učitelů, alkoholismus, systém studijních referentek a totální zatuhlost systému v šedesátých letech minulého století. Jako poměrně radikální řešení padl návrh na modernizaci všeho, přičemž inspiraci by měla škola hledat u západních škol, zbavení se učitelů, kteří jsou na škole příliš dlouho a nebaví je výuka jejich předmětů a „vyhodit Ševčíka a jeho nohsledy“.

Zmíněná byla také výuka managementu během bakalářského studia, který učí vyučující, kteří nikdy nebyli opravdovými manažery a jsou dle slov respondenta arogantní. Ačkoli propagují praxi a soft skills, u zkoušky je zajímá pouze teorie.

Mezi odpověďmi se objevili také návrhy na zrušení 50 % povinné docházky, jelikož mnoho studentů pak nestíhá chodit do práce, ve které mají možnost získat kromě teoretických také praktické zkušenosti. Mnoho studentů tam pak navíc chodí jen kvůli docházce a ruší spolužáky, kteří chtějí poslouchat výklad.

Možnost změny oboru v průběhu studia by pomohla snížit úmrtnost

Jako další problémy vidí studenti studijní plány, které nepočítají s Erasmem, důsledkem čehož studenti, kteří již odstudovali volitelné předměty před výjezdem, zbytečně přicházejí o rezervní poukázky. Ty jsou jim odečteny za kredity, které odstudovali na Erasmu nad rámec studia.

Podle dalších posluchačů VŠE by měl být zrušen povinný tělocvik nebo by se měla zavést možnost změnit zaměření studia v jeho průběhu, což by vše zefektivnilo a klesla by nejspíš i úmrtnost. Studenti prvních ročníků dle dané odpovědi někdy až po prvním semestru zjistí, že jim zvolený obor nevyhovuje. Když ho však chtějí změnit, musejí začít studium od začátku.

Na vyučující se snesla kritika také za neochotu některých z nich sdílet prezentace na dokumentovém serveru. V dané odpovědi zaznělo, že ačkoli s tím většina vyučujících nemá problém, ti, co to odmítají, komplikují studium také poctivým studentům, jelikož je často obtížné najednou sledovat výklad a zároveň si zapisovat poznámky. Chybí také lepší vysvětlení semestrálních prací s množstvím nedostatečně popsaných požadavků, což pak nutí studenty hledat inspiraci v starých pracích.

Dalším zas vadí nedostatečné možnosti na studium druhého jazyka, na které například studenti financí mají pouze šest kreditů a žádné celoškolsky volitelné předměty, v rámci kterých by mohli ve studiu druhého jazyka pokračovat. To by  se mohlo vyřešit navýšením kreditových poukázek na jazyky, nebo nezapočítáváním úspěšně odstudovaných jazyků či jiných předmětů nad rámec studijního plánu.

Prostor na chodbách se využívá neefektivně

Mezi další skupinu často vzpomínaných problémů patří nedostatek místa k sezení na chodbách či v některých učebnách. Studenti navrhují efektivnější využití prostoru a přidání míst k sezení tam, kde je to možné, primárně však v Rajské budově. Tam studenti často musí sedět na zemi nebo obchází půlku školy,  aby došli do knihovny. Kromě dosavadních stoliček a lavic by ocenili také pohodlné sedačky. Více míst k sezení by dle dalších odpovědí bylo přínosné také pro práci na skupinových projektech.

V učebnách respondenti navrhuji buď přeskládat nábytek či začít dodržovat jejich kapacity, aby si pak studenti nemuseli nosit židle z vedlejších tříd. Jeden z respondentů navrhuje jako cestu k dosažení změny nedostatku místa v učebnách „zatlačit“ na rektorku a při jednání senátu se odmítat pohnout dál.

Prostor však není jediná problémová část učeben. Dle dalších odpovědí v některých učebnách nejdou otevřít okna pořádně, ale pouze na „větračku“, což někdy vede až k omdlení a nevolnosti studentů. Řešením může být odstranění páček, které plné otevření oken blokují.

Nedostatečná je také technická vybavenost učeben, díky čemuž musí někdy prezentující týmy kvůli přehrání zvuku z videí ve svých prezentacích použít vlastní notebook. Přitom se v učebně často reproduktory i nacházejí, konektory jsou však zamknuté ve skříňkách. Proto byl vznesen návrh na vybavení každé místnosti dle standardů 21. století.

Studentům vadí málo odpadkových košů a nekvalitní toaletní papír

Nedostatečné vybavení se dle studentů, kteří zodpověděli naši anketu, netýká pouze sezení a učeben. Obdobně jako v učebnách, také na chodbách bývá zejména v létě vysoká teplota, což by mohlo vyřešit více otevíracích oken a lepší klimatizace. Škola by mohla zřídit také více košů na tříděný odpad, více automatů na vodu (odpověď zaznamenána ještě před instalací druhého Filtermacu, pozn. red.) či nové kvalitnější automaty na kávu, například značky Cafe+co Delikomat.

Studentům vadí také absence odpadkových košů a cigaretové nedopalky u vstupu do Italské budovy, což je problém, který by právě nový koš vyřešil. V odpovědích byly zmíněny také toalety, konkrétně levný nekvalitní toaletní papír, kterého se ve výsledku spotřebuje kvůli jeho kvalitě více, či toaletní papír sloužící místo ručníků, jelikož vysoušeče rukou jsou většinou také nevyhovující. Respondent shledal řešení v kvalitnějších vysoušečích nebo ručnících.

Kromě problémů s vybavením školy uváděli studenti i nedostatky v obecném fungování, například aplikace InSIS. V ní některým překáží absence verze pro mobilní telefony či limit velikostí souborů v odevzdávárně. Prezentace a dokumenty obsahující kvalitní fotky, videa a grafiky často překračují limit pět megabytů. Proto byl uveden návrh tento limit navýšit nebo ideálně úplně zrušit. Mezi odpověďmi byla zmíněna také nemožnost získat elektronicky podepsané potvrzení o studiu.

Kritice se nevyhul ani ISIC a koleje

Ohledně průkazu ISIC je podle některých posluchačů VŠE problematické, že je průkaz potřeba objednávat hodně dopředu, a to prý komplikuje nákup kuponů na hromadnou dopravu. Podle odpovědi respondenta škola ISIC blokuje až do zakoupení revalidační známky v říjnu, a tak musí jezdit za plné jízdné. Proto navrhuje vydávat revalidační známky dříve nebo neblokovat ISIC pro koupi kuponů na hromadnou dopravu. S ISICem je spojen také problém, kdy po ukončení bakalářského studia (BS) přestane průkaz v období přechodu na magisterské studium (MS) fungovat pro vstup na kolej. S přechodem mezi stupni studia je dle respondenta spojeno také zrušení přístupu do sítě eduroam či zvýšení kolejného. Navrhuje proto prodloužit platnost ISICu a profilu na eduroamu až do zápisu na MS.

S kolejemi je spojeno také další vyjádření, kde respondent uvedl neosobní přístup a nemožnost párového ubytování, pokud nejsou oba lidé z VŠE. Zmínil také nulové finanční příspěvky na koleje a plýtvání peněz na kolejích, jako celonoční svícení na chodbách a vytápění na příliš vysokou teplotu ve všech prostorách. Tyto problémy dle vyjádření respondenta nemá nikdo zájem řešit, i když minulý rok proběhla kolejní anketa.

Jako problém byl uveden také Ples VŠE, který se koná těsně před třináctým týdnem zimního semestru, nepříjemné studijní referentky na Fakultě podnikohospodářské, které navíc často nedokáží poradit, a nejednotnost formulářů při řešení neobvyklých situací, které by se měly pro všechny fakulty sjednotit na jeden univerzální formulář. Dle zpráv je problémem také nedostatek informací o ukončení BS na Fakultě financí a účetnictví, jelikož podmínky na jednotlivých katedrách se liší. Změnit by to mohly informační schůzky pro studenty druhých ročníků.

Bomby a klesající kvalita menzy

V několika odpovědích byla zmíněna také anonymita jak mezi studenty a učiteli, ale také mezi studenty navzájem, což je způsobeno nízkou šancí na setkání stejných spolužáků na jednotlivých předmětech. Návrh na řešení je vytvoření kruhů, společné rozvrhy či fakultní akce. Jeden z respondentů uvedl také touhu po univerzitním plecháčku (hrnečku, pozn.red.) v „koukatelném“ provedení.

Zmíněny byly také menza či bomby. V menze se dle respondentů zhoršuje kvalita jídla, vadí jim růst cen pro studenty a nepříjemné pokladní v klasické menze na Žižkově a na Jižním Městě. Zlepšení vyžaduje snížení ceny, konzultace s provozovatelem, výměna obsluhy či úplná změna provozovatele. Jedna z odpovědí obsahovala také návrh, aby se škola dohodla s Kredencem, který by na VŠE poslal pár svých kuchařů, nebo minimálně aby jejich kuchaři zorganizovali pro kuchařky v menze lekce vaření.

U bomb shledávají studenti nedostatečnou informovanost, flexibilitu a nulový pokrok při řešení dané situace. Dle jejich názorů by se měla zefektivnit operativní řešení evakuací, měly by se vytvořit záložní místnosti mimo kampus VŠE či zavést vstup do školy na identifikační kartu.

Podle několika respondentů se lidé z ostatních škol studentům VŠE dokonce vysmívají. Návrh na řešení však podal jenom jeden z nich. V něm stojí: „Je třeba oddělit F1, F2 a F4 a vytvořit elitní ekonomickou školu. Není možné, aby byl „volitelňák“ za pět kreditů, když z něj má 85 % lidí jedničku. Takový předmět je úplně k ničemu. Zmijozel pustit do pekla a podniko? K tomu se asi nemá smysl vyjadřovat,“ uvádí respondent.

 

 

 

Mohlo by tě zajímat: