Jak na efektivní poznámky či jak řešit mezinárodní projektovou krizi? Střípky z konference PMcon

25. 5. 2019 | | Studentský život PMcon2

Šestý ročník PMconu, konference o projektovém řízení organizované Studentským klubem projektového řízení, se nezadržitelně blíží. Členové redakce se zúčastnili minulého pátého ročníku s tématem Projekťák v digitálním věku. Jak konference probíhala a co si z ní účastníci odnesli?

Po uvítání účastníků hlavní organizátorkou Evou Zavadilovou a úvodním slovu, kterého se zhostil Petr Oplátek z ICZ (společnost nabízející integrovaná softwarová, síťová a bezpečnostní řešení, pozn.red.), zahájil program konference Zbyněk Šlosar, prezident komory projektových manažerů, se svou přednáškou na téma „Moderní projekťák v éře AI“. Účastníci se od Šlosara dozvěděli, čím to je, že úspěšné firmy mají miliardové ztráty. Jako jeden z příkladů uvádí velmi úspěšný start-up Uber – i když má valuaci 47 miliard dolarů, jeho ztráta činí 4,5 miliardy dolarů. Nebo třeba automobilka Tesla, kterou ekonomové oceňují  na 42 miliard dolarů, ale pohybuje se ve ztrátě kolem 740 milionů dolarů. Podle Šlosara žijeme v době, která je velmi uspěchaná. Všichni chtějí mít všechno hned, proto se dělají urychlená rozhodnutí. “Snažíme se věci odosobňovat,“ říká s mírným smutkem. Projekty jsou velmi důležité, ale firmy samotné je bez projektových manažerů nezvládají. Pouze necelé tři čtvrtiny projektů mají pro firmu přínos. Spousta firem nedokáže pracovat se svým rozpočtem a neumí dodržovat stanovené termíny. Šlosar ale nenechal účastníky dlouho truchlit. Dodal, že díky tomuto problému vzniká více uvědomělých firem a lidí, kteří ví, že potřebují projektové manažery. Svou přednášku zakončil výzvou „pojďme změnit svět“.

Další přednášku s názvem „Jsme tu vůbec správně?“ si pro účastníky připravili Tomáš Košťala a Jitka Hájková z Vodafonu. Zabývali se tím, jestli jsou v době digitalizace potřebné projektové kanceláře. Hned na úvod uvedli několik čísel – 85 % firem má projektovou kancelář, ve kterých průměrně pracuje devět lidí, kteří mají průměrně deset let praxi v projektovém řízení. Poté s účastníky probrali, proč vůbec firmy projektové kanceláře mají. Projektové kanceláře pomáhají firmám vybrat ty správné projekty, které nejlépe naplní firemní strategii, a tyto projekty dál řídí. Kanceláře jsou navíc umístěny napříč firemními odděleními, díky své flexibilitě a kompatibilitě mohou fungovat kdekoliv. Problém ale začíná v momentě, kdy už jsou projektové kanceláře ve firmě dlouhodobě zavedené a management firmy začíná pochybovat o důležitosti samostatné projektové kanceláře, “když vlastně všechno funguje tak, jak má”. Následně se přesunuli ke způsobům, jak mohou projektové kanceláře na aktuální trend digitalizace reagovat. První reakcí může být to, že kanceláře trend zaspí, ve druhém případě se pustí do udatného boje. V obou případech ale většinou vzniká chaos. V ideálním případě kancelář digitalizaci včas zachytí a přizpůsobí se mu tím, že se stane koordinačním centrem, adaptaci na digitalizaci řídí, určuje její podobu a přeorientuje se od projektu jako takového na produkt.

Všichni myslíme v obrázcích

Bea Brosková zasvětila účastníky do tajů vizuálního myšlení. Věděli jste, že mozek zpracovává obrázek až 60000krát rychleji, než text? Polovinu mozku zabere vizuální vnímání, druhou polovinu si rozdělují zbylé čtyři smysly. Posluchači si během její interaktivní přednášky na vlastní kůži zažili efekty zapojení malůvek a črtů do prezentace – Brosková měla prezentaci propojenou ve svém tabletu, do kterého během celé přednášky psala a črtala. Vizuální myšlení popsala jako způsob organizování myšlenek a nápadů pro efektivnější práci a komunikaci. Na metodě sketčnoutingu (metoda, která se zabývá zaznamenáváním poznámek pomocí ručně psaného textu, obrázků, symbolů a tvarů, pozn. red.) vysvětlila, jak vizuální myšlení přispívá k větší efektivitě a schopnosti lépe prioritizovat. Sketčnouting pomáhá k lepšímu pochopení, koncentraci, vzbuzuje zájem a rozvíjí kreativitu. Člověk je schopen se rychleji dopracovat k výsledku, který je navíc kvalitnější. Díky kombinaci vizuálního a verbálního vnímání si lidé informace zapamatují na delší dobu, neboť vizuál napomáhá k zakotvení informace do dlouhodobé paměti. Na obrázku si zájemci mohou prohlédnout, jak skečnouting vypadá v praxi:

Po přednáškách následovaly dva bloky workshopů. Účastníci měli na výběr devět workshopů vedených zkušenými odborníky. Mimo jiné se mohli účastníci naučit pracovat s Microsoft Teams, zkusit vyřešit projektovou krizi mezinárodního projektu, zahrát si agile game (hry, které pracovníkům pomáhají pochopit principy agilního řízení projektů, pozn. red.) nebo si vyzkoušet metodu Design Thinking (přístup zaměřený na inovaci produktů, služeb i procesů a řešení komplexních problémů, jehož základem je orientace na zákazníka a porozumění jeho potřeb, pozn. red.).

Mottem celé konference byl networking, na který se organizátoři zaměřili hned v několika bodech programu. Do přednáškové části vsunuli interaktivní okénko, kdy se účastníci rozdělili do skupin a vybírali TOP 5 digitálních nástrojů, bez kterých se během projektové řízení neobejdou. Jaké nástroje vyhrály?

  1. E-mail (91,7 %)
  2. Nástroj pro řízení úkolů/projektů – Jira, Assana, Trello apod. (70,8 %)
  3. Sdílené dokumenty Google (54 %)
  4. Sdílený kalendář (45,8 %)
  5. Volání telefonem (45,8 %)

Další ročník konference na téma Na cestě k projektovému leadershipu proběhne 31. května 2019 v prostorách Nové budovy Českého vysokého učení technického v Dejvicích.

Foto: PMcon

Mohlo by tě zajímat: