Dnešní studenti jsou pod terorem příležitostí

27. 2. 2019 | | Rozhovory psycholozka

Akademická psychologická poradna nabízí studentům i zaměstnancům ekonomky poradenské služby při studijních i osobních potížích. Vede ji Eva Jarošová, vystudovaná psycholožka a vyučující na katedře manažerské psychologie a sociologie. Studenti ovšem o existenci poradny a možnosti psychologické pomoci na škole neví. Ti, kteří její služby přece jen využijí, se o návštěvě  odborníka jen tak někomu nesvěří.

Jaké služby poradna nabízí?

Každý týden poskytujeme pravidelné služby psychologického poradenství. Studenti, naši i zahraniční, mohou přijít ve vyhrazených hodinách, které najdou na webových stránkách poradny, v případě potřeby a po domluvě s poradci i v mimořádných termínech. Rozšířili jsme také služby pro studenty se specifickými vzdělávacími potřebami. Ty mají formu individuálního poradenství a na starost ho má paní doktorka Hubinková, která je pro tuto oblast plně kvalifikovaná. Cílem je prevence.  Celkově poradna slouží k předcházení studijního selhání. Když se studenti potýkají s nějakým osobním problémem, samozřejmě to ovlivňuje i jejich studijní úsilí. V rámci hlubšího kariérového poradenství nabízíme profesní psychodiagnostiku.

Předpokládám, že psychodiagnostiku studenti vyhledávají.

Ano,  kvůli velkému zájmu je organizace akce náročnější. S registrací nám pomáhá Rozvojové a poradenské centrum. Vybrané studenty čeká testování standardizovanými psychodiagnostickými metodami. Po vyhodnocení následuje individuální rozhovor nad výsledky a zodpovězení základních otázek, které se týkají kariéry a kariérního směřování. Podle domluvy jsou pak možné ještě dodatečné konzultace. Kromě toho se věnujeme skupinovým programům, které mají různorodou podobu podle zájmu a potřeby. Nedávno například proběhly semináře na téma sebepoznání a kariéra. Zároveň také probíhá každoročně nácvik techniky, která pomáhá ke zvládání zátěže, nebo kurz autogenního tréninku.

Studenti se musí umět naučit pracovat s vnitřní motivací

Pokud se přesuneme k psychologické pomoci. S čím nejčastěji studenti ekonomky přicházejí?

Problémy, se kterými chodí, jsou velmi různorodé. Někdy překonávají nějaké trauma, něco je rozhodilo a oni pak mají potíže s návratem ke studijnímu úsilí. Může to být věc související přímo se školou, třeba neúspěch u konkrétní zkoušky, ale klidně událost v rodině nebo v jejich nejbližším okolí. Někteří mají problémy se sebepojetím a vnitřním pocitem sebedůvěry, váhají nad jejich dalším kariérním působením kvůli něčemu, co považují za svou slabou stránku. Stává se, že někdy student přijde s vážnějšími potížemi psychického rázu, které mu znesnadňují studium.  Pak má konzultace trochu edukační ráz, poradíme dotyčnému, kam se může obrátit pro odbornou dlouhodobou pomoc.

Kolik zhruba studentů služby poradny měsíčně vyhledá?

Je poměrně těžké říct přesné číslo. Chtěli jsme vytvořit nízkoprahový přístup, a proto jsou služby anonymní. Studentů, kteří do poradny přijdou, se ptáme pouze na obor a ročník studia, jméno chceme vědět pouze tehdy, když se domlouváme na dalších mimořádných hodinách. Na ty se registruje zvlášť, a proto už nejsou anonymní. Nedá se předpovědět, kolik studentů který den přijde, někdy je jich málo, někdy se tvoří fronta. Proto také vzniká potřeba konzultačních hodin nad rámec běžného provozu poradny.

Využívají služby poradny i zaměstnanci?

Rozhodně k nám chodí častěji studenti. Nedá se ale říct, že by zaměstnanci poradnu nevyužívali.

Starají se studenti o své duševní zdraví?

Duševní zdraví se obecně podceňuje. Důvodem může být, že student, který je mladý, toho zvládne dost. Zátěž se ale kumuluje a pak už to může být nad jeho síly. Obecně si myslím, že o svoji psychiku dbají méně, než by bylo dobré, a i když se problematikou zabývají, s návštěvou psychologa váhají. Pořád panuje řada předsudků a nechat si poradit je některými vnímáno jako projev slabosti.

Poslední dobou se hodně mluví o takzvaném syndromu vyhoření.

Syndrom vyhoření je typický spíše u pracujících lidí. U studentů je častější to, že podceňují studium a kvůli práci se jim nepodaří ukončit školu. Dostávají se do kleští nároků pracovního nasazení a zároveň nutnosti věnovat větší úsilí přípravě na státní závěrečné zkoušky a psaní diplomové práce. Tato situace je poměrně častá a vyžaduje, aby poradce našel spolu se studentem způsoby, jak změnit pracovní režim tak, aby bylo možné všechno zvládnout.

Myslíte si, že se dnešní studenti nacházejí pod větším tlakem než jejich rodiče?

Je tady něco, čemu můžeme říkat teror příležitostí. Existuje jich spousta a studenti mají někdy pocit, že musí zvládnout úplně všechno a naráz. Ne vždycky to ale jde. Někdy se těžko orientuje student sám v sobě a v tom, co je v tuto chvíli pro něj prioritou, co opravdu nemůže opustit. Na druhé straně se musí rozhodnout, co nechat být a kde trošku zmírnit nasazení. Těžko se to porovnává.  Zátěž v našem okolí vždy byla a bude. Záleží ale na nás, jak ji subjektivně zvládáme.

Jakou radu byste dala studentům, aby po psychické stránce zvládali studium lépe?

Každý student je jedinečný, a proto nejde jednoduše říct jednu věc, která by platila pro každého. Existuje ale takový vtip: Kolik psychologů je potřeba k výměně žárovky? Odpověď je jeden, ale žárovka musí chtít. A stejné je to se studenty. Je důležité nebýt součástí studijního programu, ale být také motivován ho opravdu dělat a úspěšně ho dokončit. Moje rada studentům by tedy zněla, aby pracovali se svou vnitřní motivací a ujasnili si, jestli chtějí studovat nebo ne. A druhá, aby se nebáli si o věcech promluvit. Doba pokročila a navštívit odborníka už není žádné stigma.

Více informací o psychologické poradně a o možnostech její návštevy naleznete na tomto odkaze.

Foto: archiv Evy Jarošové

Mohlo by tě zajímat: