Senátor Hulínský: prodej Roosveltovy koleje není jednoduchý
NázoryAutorem článku je akademický senátor Lukáš Hulínský
Vážení čtenáři iListu,
rád bych se pokusil krátce shrnout situaci ohledně Rooseveltovy koleje a jejím možném prodeji. Na začátku je rozhodně na místě uvést historické pozadí celého záměru. Vysoké školy získaly koleje po revoluci prakticky zadarmo, bohužel ale nezískávají od státu na jejich chod ani korunu, tudíž se musí samofinancovat případně dotovat ze strany univerzitního rozpočtu, což v kombinaci s cílem kolejí – poskytnout cenově dostupnější bydlení studentům, není jednoduchá záležitost.
Ministerstvo školství ale oznámilo možnost zisku dotace na koleje. Historicky první možnost získat prostředky na rekonstrukce kolejí má ale háček, je zde nutná 40% spoluúčast a zároveň je nutno jednat rychle než tuto možnost využijí jiné univerzity a vyčerpají prostředky. Díky tomu se VŠE dostává do situace, kdy sice může výrazně vylepšit koleje, ale musí získat i další prostředky jako základ. Univerzita tak stála před 3 možnými scénáři.
1) Nechat si tuto možnost uniknout a dále apelovat na stát, aby vypsal nové možnosti financování.
2) Vzít si úvěr, který ale zatíží univerzitu i na další volební období a je to velmi nepopulární krok.
3) Prodat jednu z kolejí a za získané prostředky vylepšit jiné.
Paní rektorka se rozhodla pro třetí variantu. Konkrétně tedy prodat Rooseveltovu kolej za více jak 120 milionů, a díky tomu získat dalších 180 milionů od státu. Cílem bylo rekonstruovat především areál na Jarově na koleje špičkové kvality. V této chvíli bych rád dodal, že paní rektorka rozhodně neměla zájem nijak poškodit současné studenty na Roosveltově koleji, jde zkrátka o ekonomický krok, který možná nebude moct nikdy zopakovat a je v tomto smyslu logický.
Argumenty pro prodej jsou mimo jiné i to, že kolej stojí mimo hlavní areály VŠE, je velmi málo zisková a je zde jen necelých deset procent kapacity kolejí VŠE. Dalšími argumenty jsou klesající počet studentů a zkrátka nutnost některých rekonstrukcí a oprav. Krok navíc posvětila finanční komise.
Proti tomuto ale stála ubytovací a stravovací komise. Ačkoliv výše uvedené argumenty chápeme, tak jsme upozorňovali na zasedání senátu na aktuálně plnou kapacitu, kterou dokládá i e-mail ze Správy účelových zařízení odeslaný studentům v září. Volná lůžka se počítají v jednotkách. Já sám jsem se na kolej nedostal, pokud jsem žádost neposlal v první vlně registrací končící začátkem července. Vedle toho samozřejmě bytová situace v Praze není ideální. Nájmy rostou nevídanou rychlostí a nové kroky ČNB vedou ke ztížení zisku hypoték. Obecně je tedy bydlení v Praze stále méně dostupnou variantou a koleje jsou tak ideální substitucí. Z těchto důvodů jsme tedy nechtěli, aby se kolej prodávala.
Akademický senát krok neposvětil. V praxi to sice paní rektorce nezakazuje prodej uskutečnit, ale osobně si myslím, že proti vůli senátu paní rektorka jednat nebude.
Řadu z Vás asi napadne, proč se nezvážil prodej jiných kolejí, především těch na Jižním městě. V zásadě jde o to, že je nikdo nechce a jejich výraznější opravy jsou aktuálně zcela mimo možnosti VŠE.
Na závěr bych rád jen zopakoval, že ani jedna strana neměla špatné úmysly. Objevila se unikátní situace a z mého pohledu bylo nutno rozhodnout, zda VŠE riskne nižší kapacitu za lepší kvalitu části kolejí nebo kapacitu a kvalitu ponechá.
Mohlo by tě zajímat:
- Adam Vološin: Na cestu na kole z Porta do Prahy mě namotivovala moje nadřízená
- Míla Vach: VŠE byla snad sedmá škola, kam jsem se hlásil, nikde mě nechtěli
- Reportáž z Pražského hradu: Jakým překážkám Evropská unie dnes čelí a kam povedou její další kroky