Trendy budoucnosti: sledování ptactva či lovecký cestovní ruch

29. 5. 2018 | | Studentský život Udžitelný cestovní ruch

Cestovní ruch zažívá bouřlivý rozvoj. Důkazem je například 20 milionů turistů, kteří v loňském roce využili některé z tuzemských hromadných ubytovacích zařízení. Turismus se stává v současné podobě neudržitelným, proto vznikají jeho alternativní podoby. Ty mají být mimo jiné šetrné k životnímu prostředí a udržovat finance v určitém regionu.

Trvale udržitelným rozvojem cestovního ruchu se rozumí zachovávání kulturní integrity, nezbytných ekologických procesů, biologické diverzity a systémů potřebných pro život. Cílem udržitelného turismu je sledování nových trendů v oboru, jejichž využití zajistí příznivé podmínky pro cestovní ruch v budoucnu. Pro jeho efektivní fungování by měl platit soulad třech pilířů – environmentálního, socio-kulturního a ekonomického.

Environmentální složka si klade za cíl optimálně využívat přírodní zdroje a ohleduplnost k přírodě, která je cestovním ruchem zasažena. Samotní turisté mohou ekoturismu přispět například tím, že nebudou plýtvat vodou, omezí hluk a produkci odpadů či se budou snažit zabránit vzniku smogu. Poskytovatelé služeb cestovního ruchu pak mohou využívat šetrné technologie při provozování svých zařízení. Průkopníkem zelených hotelů v České republice je hotel Mosaic House. Využívá například energii ze solárních panelů nebo zpětně získává teplo z chlazení a čištění vody.

Birdwatching má potenciál, Čechy zatím netáhne

Jedním z perspektivních směrů cestovního ruchu, který podporuje udržitelný rozvoj, je geoturismus (poznávání vývoje Země pomocí aktivního prožitku geologicky zajímavé krajiny, pozn. red.) či birdwatching (pozorování ptactva v jejich přirozeném prostředí, pozn. red.). Tento typ turistiky si oblíbili zejména Nizozemci, Britové, Francouzi či Američané. „Češi kouzlo sledování fauny zatím neobjevili, nicméně si myslím, že i toto se bude měnit a birdwatching bude i pro ně určitou alternativou aktivně strávené dovolené,“ říká Markéta Kalábová, odbornice na venkovský turismus. Česká republika by se podle ní měla dále zaměřit na výstavbu odpovídajících hotelů, restaurací či sportovních areálů a cílit na zahraniční klientelu, která tuto formu cestovního ruchu v Česku ocení.

Velkým problémem současnosti je tak zvaný overturismus, jeden ze socio-kulturních aspektů. Do určitých lokalit proudí tolik návštěvníků, až místa ztrácí svoji autenticitu. Řešení nabízí destinační management, který koordinuje aktivity na místě tak, aby nedocházelo k poškozování památek. „Destinační management v Praze je na špičkové úrovni. Existuje mnoho nástrojů, které se účelně využívají a možná právě díky tomu se Praha z hlediska cestovního ruchu dostala na tak vysokou úroveň,“ komentuje Kalábová.

Regiony mohou nabídnout více než metropole

Alternativním řešením může být zatraktivnění méně navštěvovaných míst. „Nejvíce využitý potenciál v České republice má Praha, přitom všechny ostatní regiony mohou nabídnout daleko více. Zejména z hlediska venkovské turistiky – například birdwatching, wildlife watching, lovecký či rybolovecký cestovní ruch,“ dodává Kalábová.

Třetím aspektem, který přispívá k udržitelnému rozvoji, se stal ekonomický pilíř. Ten se zakládá na principu získávání a udržení peněz v regionu. Cestovní ruch může získávat prostředky nejen z ubytovacích a stravovacích služeb, ale také výrobou regionálních produktů. Tyto produkty vedle záruky kvality nabízejí i zážitek, lidé se mohou na jejich výrobě podílet.

Mohlo by tě zajímat: