iList.cz » Rafting přináší adrenalin na splavu, zpívání u kytary i skákání na trampolíně

Rafting přináší adrenalin na splavu, zpívání u kytary i skákání na trampolíně – část 2

18. 11. 2016 | Milan Klempíř | kapitan-1

Při sjíždění Vltavy zažijete neočekávané. Kromě klasických zážitků jako zpívání u kytary je to vodácký flirt ještě ve vlaku, skákání na trampolíně, nebo kotvení v baru přímo na vodě.

O začátku naší cesty jsem psal v minulé části. Během prvního dne jsme zažili vodácký flirt s dámou Martou ve vlaku, který skončil na konečné zastávce. Také jsme poznali naši partu. Dále jsme byli svědky stavby týpí přiopilými členy naší skupinky. Ráno jsme pak vyrazili konečně na vodu a úspěšně překonali první jez. Ještě jsme zachránili uplavaný sud a konečně pluli dál.

Vltava je známá mezi vodáky nejen tím, že je přecpaná lidmi, ale také tím, že se na každém rohu nachází občerstvení. Připadáte si jako v přímořském letovisku, co kilometr to další stánky. A aby toho nebylo málo, přímo na řece kotví lodičky nabízející „veselým“ cestovatelům na loďkách další drinky a alkohol.

Hned u baru ale většinou kotví tolik kánoí, že nemáte šanci dostat něco k pití dříve, než za čtvrt hodiny. Na druhou stranu vám určitě někdo z fronty nabídne svůj alkohol a tak si čekání zpříjemníte. My jsme si ale zvolili přestávku na souši. A pak jsme vyrazili vstříc novým frontám u splavů.

Jako pánská posádka jsme každou chvíli přemýšleli, jak si putování zpestřit. Tu někoho cvaknout, tu vyhledat obtížněji splavitelnou část toku. Proplouty pod vrbami a dalšími křoví a větvičkami. To jsme brali jako výzvu. U jednoho z občerstvení jsme ale zahlédli skákací trampolínu. Probudilo se v nás dřímající děcko a trampošku jsme v tu ránu obsadili.

Na splavu to jde i s wakeboardem

K vodáctví pití piva i dalších nápojů neodmyslitelně patří. Někdy to na konci dne tak přeženete, že pak nejste schopni ani artikulovat. Nakonec se však „v pořádku“ a s opileckou elegancí stejně svalite do stanu. Večer v kempu ale proběhl celkem příjemně a klidně. Povídali jsme si, zpívali jsme u kytary a místo námořnické čapky jsem dostal od někoho pirátskou.

Druhý den bylo opět nádherné počasí. Na rafty jsme vyrazili v plné síle. Na rozdíl od včerejška ale naše parta nebyla rozprostřená po několika kilometrech.

V další části toku začalo být sjíždění zábavnější. Každou chvíli jsme přejížděli nějaký splav. Nejzajímavější bylo sledovat před splavem vodáky na wakeboardu. Nedokázal jsem si představit, že by na tomhle prkně mohli sjet jez. Když to bylo často obtížné i pro vodáky. Oni ale přesto sebevědomě mířili přímo do té úzké strouhy. Čekali jsme s napětím, co se stane. Na poslední chvíli si na wakeboard lehli a pevně se chytli zepředu. Navzdory všem očekáváním se přeplavili elegantněji, než my na raftu.

V poslední části plavby se Vltava trochu ustálila a její tok se zmírnil. Pluli jsme přes Český Krumlov. Vidět v podvečerním slunku hrad patří k nezapomenutelným zážitkům. Těsně za městem ale končila naše trasa. Vystoupili jsme z raftů a odevzdali v půjčovně.

Když si na celý víkend teď vzpomenu, vybaví se mi zpívání u kytary, skákání po trampolíně, stříkání vody na vedlejší kánoe s holkama a vtipné zástupy vodáků před jezem. Prostě to Stálo to za to.