Čtyři ze sedmi studentů předmět neudělali. Stalo se to poprvé, říká garant

1. 3. 2016 | | Rozhovory Jakub Fischer

Největší problém měli studenti Vysoké školy ekonomické v zimním semestru s předmětem Metody statistického srovnávání.

Ukazuje to analýza iListu, která srovnává úspěšnost předmětů na všech fakultách VŠE – žebříčky „nejhorších předmětů“ jsou k dispozici v březnovém vydání, které je právě v prodeji.

V kurzu Metody statistického srovnávání, který se vyučuje na Fakultě informatiky a statistiky, šlo k závěrečnému testu 77 lidí. Získat dostatečný počet bodů pro absolvování se povedlo jen 33 z nich, zbylých 44 si odneslo čtyřku. „Situace je opravdu nepříjemná nejen pro studenty, ale i pro vyučující a pro mne osobně. Věřím, že se již nebude opakovat,“ říká v rozhovoru pro iList garant kurzu docent Jakub Fischer.

Ze studentů, kteří šli v tomto předmětu k závěrečnému testu, jich dostalo v zimním semestru čtyřku 58,7 procenta. Je podobná neúspěšnost typická dlouhodobě?

V tomto semestru se to stalo poprvé.

Studenti, kteří tento předmět měli před pár lety, jej charakterizovali jako jednoduchý. Došlo v uplynulých letech k nějakému zpřísnění či změně sylabu?

V uplynulých letech k žádnému zpřísnění, natož ke změně sylabu nedošlo, vyučující navíc tentýž předmět vyučovala již v předchozím semestru. Dle jejího sdělení v tomto semestru zadávala podobně obtížné testy jako v semestru minulém. Testy si navíc mezi sebou jednotliví vyučující „dědí“, takže i z tohoto hlediska je obtížnost předmětu dlouhodobě přibližně zachována.

S jakým tématem mají studenti největší problém?

Rozpoznat, kdy použít pro výpočet který typ indexů, interpretovat výsledky, ovládnout teoretickou část předmětu, například adekvační problém, vlastnosti průměru nebo typy ukazatelů.

Studenti nechodili na konzultace

Čím je dle vás vysoká míra neúspěchu daná?

Faktory jsou podle mého názoru tři. Zaprvé je to podcenění předmětu, může souviset i s obecnou obtížností přechodu ze střední školy na vysokou. Kurz vyžaduje pravidelnou přípravu, ne každý si na to hned zvykne. Druhým faktorem mohla být jazyková bariéra. V hodnoceném semestru navštěvovala kurz téměř čtvrtina studentů, kteří neměli jako svůj rodný jazyk češtinu ani slovenštinu. To je poměrně vysoké číslo, uvážíme-li, že se jedná o předmět vyučovaný v českém jazyce. Třetím faktorem může být, že studenti téměř vůbec nevyužili konzultačních hodin, které jim vyučující nabízela, e-mailových konzultací a nejspíš ani vzorových testů, které vyučující vyvěsila na dokumentový server a od nichž se „ostré“ příklady v některých případech lišily jen velmi minimálně. I to může svědčit hypotéze o podcenění předmětu a přípravy na testy.

Kolik času zabere během celého semestru příprava, aby student kurz úspěšně zvládl?

Podle názoru vyučující, s nímž se ztotožňuji, je potřeba zhruba jedna hodina týdně pravidelné přípravy na cvičení plus přibližně dva až tři dny před každým testem. To mimochodem téměř zcela odpovídá sylabu předmětu, kde je na průběžnou přípravu počítáno celkem dvanáct hodin a na přípravu před každým testem dvacet hodin.

Je nutné průběžné studium, nebo zvládnu předmět i v případě, že jej uvidím poprvé například tři dny před každým testem?

Toto je velice individuální, záleží nejen na studijních schopnostech a předpokladech konkrétního studenta, ale i na matematickém zázemí, které si přinesl ze střední školy.

Plánujete nějakou změnu, aby se úspěšnost zvýšila?

Ne. Zatím nevím, zda se jedná o počátek nového trendu nebo o jednorázový výkyv, kdy se sešlo hodně nepříznivých faktorů dohromady. Pravidelně věnuji u všech předmětů naší katedry hodně pozornosti vyhodnocení studijní ankety a s ohledem na celkovou neúspěšnost jsou výsledky ankety poměrně překvapivé: vyučující je studenty dobře hodnocena jak co do odbornosti, tak co do vstřícnosti. Obtížnost předmětu uvádí polovina studentů jako přiměřenou, sedm procent dokonce jako nízkou, 37 procent jako vysokou a jen sedm procent jako příliš vysokou. Slovní negativní hodnocení se téměř nevyskytují. Jeden student se dožaduje, aby za částečně správně spočtený příklad dostal poměrnou část bodů. Pokud ovšem napíšete část svého článku skvěle a v druhé části bude pět hrubých pravopisných chyb, tak se obávám, že vás šéfredaktorka iListu ani částečně nepochválí.

FOTO: Archiv Jakuba Fischera

ČTĚTE TAKÉ:

Jak se studovalo na VŠE za socialismu? Tomu se věnuje nový předmět

Tip na předmět: Procvičíte si komunikaci, jazykolamy i angličtinu

Tip na předmět: Seznámíte se s dobovými prameny i s historií, kteroujste neprožili

Mohlo by tě zajímat: