Školné? Spíše se zkrátí doba, kdy lze protahovat studium bez poplatků

14. 5. 2014 | | Zprávy ze školy

Studenti by měli platit alespoň symbolické školné, aby si uvědomili,
že vzdělání nedostávají zadarmo, myslí si kvestor Vysoké školy
ekonomické Libor Svoboda. Jakým dalším způsobem by škola mohla získat
peníze? Například zpřísněním poplatků pro ty, kteří studují příliš
dlouho.

Jak se díváte na diskuze o možnosti zavedení školné nebo jiné
formy spoluúčasti studentů?

Na toto se mi dost těžko odpovídá, protože já jsem se tehdy (v době,
kdy působil jako náměstek ministra školství, pozn. red.) podílel na
zpracování předloh zákonů, které se školným nějakým způsobem
pracovaly. Aby se ve středoevropské zemi při našich historických tradicích
zavádělo školné, které by mohlo znamenat pro ty instituce nějaký reálný
přínos, tak k tomu podle mě nikdy nedojde. Myslím si ale, že jde více
o ten princip než o peníze.

Můžete to rozvést?

Podle mého by mělo být leda proto, aby si studenti maličko uvědomili,
že to, co v té škole dostávají, není zadarmo. Myslím si, že ta částka
by nemusela být vysoká, ale nějaká by být měla. O moc nic víc bych si od
školného nesliboval. Na druhou stranu, ono se to nezdá, ale agenda spojená
se školným by také stála nějaké peníze. Ve chvíli, kdy by se vytvářely
nějaké systémy půjček, tak by musely fungovat nějaké garance, nemalou
část toho by nakonec stejně zaplatil stát. Stejně tak by školám někdo
musel slíbit, že o to, co vyberou, nedostanou méně na tom státním
příspěvku, což se poměrně každý ministr školství zatím zdráhal.
Podle mého budeme spíše směřovat ke zpřísnění existujících
poplatků.

Za delší studium, kdy student přetahuje povolený počet
semestrů?

Ano, že se třeba zruší možnost studovat bakaláře zadarmo o rok
navíc, případně se ten rok zkrátí na polovinu. Poplatky jsou ale obecně
typický příklad nedokonalosti.

Z jakého důvodu?

Dneska je to vlastně tak, že všechny jsou zdrojem takzvaného
stipendijního fondu a dají se zase použít jen na stipendia. Ta myšlenka je
určitě ctihodná, ale ze stipendijního fondu nemůžete platit administrativu
spojenou s těmi poplatky, zde to dělají dvě paní, které mají dohromady
jeden a půl úvazku, nemůžete z toho zaplatit ani známky na ty obsílky,
které posílají. Stejně tak někdo musí ty lidi, kteří jsou tady
déle, učit.

Dotace v menze zatím zůstávají

Někteří kandidáti na rektora zmiňovali špatné fungování
nakladatelství Economia. Jak je na tom finančně?

To není úplně jednoduché, nakladatelství se vnitřně člení. Co se
nám zcela určitě vyplatí, je, že vydáváme dva impactované časopisy. Pak
je otázka publikace knih. Do určité míry tu máme co do počtu studentů tak
velké předměty, že se vyučujícím daří vydávat učebnice v běžných
komerčních nakladatelstvích, třeba u statistiky nebo managementu. Na druhou
stranu si tu pěstujeme i nějaké okrajové žánry. Když je přitom hodnotí
akreditační komise, tak se samozřejmě také dívá, zda ti lidé vydali
monografie. Takže nakladatelství Economia může sehrát tu roli, že
podpoří vydání knížky, která je kvalitní, ale prostě běžně by jinak
nevyšla. Pak je tam třetí věc, výroba skript – a tam je vůbec otázka,
kam se tato oblast bude ubírat, jestli během několika let něco jako
papírová skripta vůbec bude existovat.

Ještě bychom se chtěli zeptat na menzy – jak jste spokojený
s fungováním? Chystáte se nějak měnit systém dotací?

Ten vzniká mimo školu. Takže tím, že ji ministerstvo pro rok
2014 nezměnilo, my ji taky nezměníme. Na druhou stranu má ministerstvo
tendenci dotace postupně úplně zrušit, což podle mě dříve nebo později
nastane.

Jak na to škola bude reagovat? Poskytne nějaké menší dotace ze
svého rozpočtu?

Na to vám teď nemůžu odpovědět. Ministerstvo se vždy tvářilo, že
chce dotace zrušit, ale ne bez náhrady. Kdyby se k nám ty peníze dostaly
nějakým jiným způsobem, tak můžeme stravování dál nějakým způsobem
podporovat. Stejně tak bychom ji asi zachovali i v opačném případě,
protože letos jde o šest milionů, což si dovedu představit.

Jak jste obecně spokojený s kvalitou menz?

Já si myslím, že se nám hlavně podařila jedna věc, a to
diverzifikace – aby tu byly provozovny, které mají různý charakter
i cenovou úroveň, kde si každý něco najde. Takže máme klasickou menzu,
kam mohou jít kluci, kteří mají rádi knedlíky s omáčkou, máme tu
Zdravou výživu – já to obdivuju, ale když si někdo chce dát
naklíčené zrní zalité omáčkou podivného rostlinného původu, tak
může. Mimochodem, ze začátku to vůbec nešlo. Provozovatel přišel asi po
dvou měsících, kdy vydávali denně sedm nebo sedmnáct obědů, jestli by
neměli vymyslet něco jiného. Tak jsem říkal, ať to zkusí ještě do konce
semestru, a pak se to najednou rozjelo. Stejně tak si myslím, že se nám teď
povedl ten Deštník, který zase konkuruje spíše Akademickému klubu.

Přímo na menzu si ale někteří studenti stále stěžují,
například na studené jídlo…

Oni jsou poměrně vstřícní, takže se snaží problémy řešit. Ale
hlavně k těm stížnostem, taková ta základní věc – když se mi něco
nelíbí, tak to musím řešit teď, to platí pro stížnosti typu “dostal
jsem maso, které se nedalo rozkrojit, tak jsem ho přesto snědl a pak mi bylo
špatně.” Vždycky je tam nějaký šéf, kterého si můžete nechat
zavolat, tak to řešte na místě a ne o tom za čtrnáct dní napsat fejeton,
pak už toho moc nezměníte.

Zajímá vás, s jakým rozpočtem bude letos VŠE hospodařit, kdy
by se mohla začít opravovat Stará budova a proč možná škola v budoucnu
prodá některé bloky kolejí? Kupte si tištěný iList, který je právě
v prodeji. Kvestor Svoboda v něm mimo jiné také vysvětluje, proč
už neučí.

ČTĚTE TAKÉ:

Mohlo by tě zajímat: