Studium na vysoké by nemělo být překážkou pro založení rodiny

1. 3. 2013 | | Nezařazené

Poslanci podpořili novelu, podle které už studující rodiče nebudou
platit za prodloužení studia na vysoké škole.

V rozhovoru s iniciátorkou novely Annou Putnovou, předsedkyní
školského výboru Poslanecké sněmovny a děkankou Podnikatelské fakulty
VÚT, se dočtete nejen o problému odkládání rodičovství, ale například
i o problémech českého školství.

.

Čím si vysvětlujete, že tato novela měla u politiků takovou
podporu?

Většina poslanců patří do generace středního věku a pamatuje doby,
kdy se vysokoškolačky běžně vdávaly a měly děti. Zároveň si
uvědomují, že narozených dětí v České republice ubývá. Speciálně
vysokoškolačky často odkládají mateřství. Chtěli jsme touto novelou
ukázat, že doba studia je pro založení rodiny stejně vhodná jako
pozdější životní období. Chtěli jsme o tom přesvědčit poslance, a to
se také povedlo.

Objevily se reakce, že tato novela pouze uvádí do legislativy
praktiky, které už na vysokých školách běžně fungují…

V řadě případů vysoké školy vycházejí vstříc svým studentkám.
Důležité ale je deklarovat, že prodlužování studia není synonymem
neúspěchu. Měla by to být plánovaná a očekávaná činnost. Navíc jsme
rozšířili působení možných zvýhodnění nejenom na matky
vysokoškolačky, ale také na otce. Domnívám se, že v tomto je ten
návrh nový.

Za jak závažný považujete problém odkládání
rodičovství?

Domnívám se, že jsou určité biologické zákonitosti, které jsou
nezpochybnitelné. Odkládání těhotenství po pětatřicítce věku ženy
přináší zdravotní rizika jak ženám prvorodičkám, tak dětem, které
mají například nižší porodní váhu. Navíc matky, které jsou
prvorodičky v pozdějším věku, také u jednoho dítěte zůstávají. Ve
svém důsledku to znamená, že jako země stárneme a vymíráme.

V poslanecké sněmovně působíte jako předsedkyně školského
výboru. Plánujete ještě nějaká další opatření, která by mohla mladým
matkám situaci ulehčit?

Myslím si, že školský výbor nemá moc nástrojů k tomu, aby podporoval
natalitu národa. Vytváříme však podmínky pro to, aby rodiče měli
zabezpečené dobré vzdělávání. Aby se nebáli mít děti, které budou
posílat do dobrých škol. Je to nepřímá podpora, ale z hlediska
vytváření klimatu ve společnosti také velice důležitá.

Žena musí svoji kvalifikaci dokazovat častěji

Vy se mimo jiné zabýváte uplatněním žen v profesním životě.
Mají to podle vás obtížnější?

Založila jsem skupinu mentoringu pro ženy v politice. Chtěla bych jim
nabídnout zprostředkování praktické zkušenosti, aby se mohly snáze
rozhodovat, kam se jejich politická kariéra bude ubírat. Jestli z lokální
politiky budou mít vyšší ambice či nikoliv. Já jsem ale nebyla mužem,
takže nedovedu srovnat, jestli to ženy mají těžší. V každém případě
jsem přesvědčena, že žena musí dokazovat svoji kvalifikaci a schopnost
dostát nějakému úřadu mnohem častěji než muži.

Čím si vysvětlujete, že je v Česku tak nízké zastoupení žen
v politice?

Těch faktorů je velké množství. Nízký počet ministryň je dán mimo
jiné tím, že ženy neměly příležitost vyrůst. Ministryně se vybírají
z poměrně úzkého okruhu lidí, a pokud se ženy neprofilovaly jako
hejtmanky, rektorky, pokud nestály v čele velkých společností, tak se do
toho užšího výběru nikdy nemůžou dostat. A tak je to se vším.

Školství chybí nezávislý hodnotící orgán

Co si myslíte o českém vysokém školství?

Je takové, jako je česká společnost, a trpí také stejnými neduhy.
Koncepce vysokého školství se mění s každým novým ministrem a dobu jeho
působení lze řádově počítat na měsíce. Ustupuje se od kvality. Máme
také poměrně málo zahraničních pedagogů na vysokých školách. Svoje
vedoucí ústavů, proděkany, děkany a rektory vybíráme v rámci České
republiky. Myslím si, že by nám prospělo, kdybychom se dokázali v tomto
směru více otevřít zahraničí.

Napadají vás nějaké změny, které by mohly situaci
zlepšit?

Podle mě existují takové čtyři priority, které by změnu mohly
nastartovat. K tomu jsem dospěla, když jsem zpracovávala materiál pro TOP
09 na toto téma. Dnes vznikají veřejné vysoké školy na základě zákona
a soukromé vysoké školy rozhodnutím ministerstva školství. Je velmi
důležité, aby vysoké školy vznikaly stejným způsobem. Měla by se také
posílit pozice hodnotícího orgánu, který bude nezávisle hodnotit situaci
na vysokých školách. Je jedno, jak ho nazveme, to není podstatné. Dalším
důležitým bodem je finanční podpora studentů a začtvrté je potřeba, aby
se vyjasnily a definovaly vztahy mezi jednotlivými řídícími útvary jako je
rektorát, děkanát a podobně.

V České republice převládá zájem o humanitní obory, jejich
absolventi ale hůře nacházejí uplatnění. Myslíte se, že je potřeba
přistoupit k nějaké regulaci?

Nemyslím si, že by bylo dobré vydat se cestou kvót. Vidím spíše
potřebu vysvětlovat studentům již na středních školách, zejména
v těch mladších ročnících, zodpovědnost za rozhodnutí ohledně oboru,
který se rozhodnou studovat.

Vidíte řešení v pozdější rekvalifikaci?

Z absolventů humanitních oborů se nikdy nerekvalifikují noví technici
nebo programátoři. Na druhou stranu se ukazuje, že je obtížné udělat
z absolventů technických oborů lidi, kteří půjdou do mezinárodního
obchodu. Vyžaduje to jiné znalosti a ti lidé jsou vedeni jednostranně.
Výběr vysoké školy bude vždy do značné míry předurčovat profesní
dráhu a rekvalifikace jsou možné pouze v určité míře.

Foto: Archiv Anny Putnové

Čtěte také:

Mohlo by tě zajímat: