Matematika je testem inteligence a vytrvalosti, VŠE jí věnuje jeden semestr
RozhovorySrovnávat jeden obor a školu s šesti fakultami je prakticky nemožné,
přesto k tomu již léta dochází. Na otázky, jak vnímají rozdíly mezi
výukou ekonomie na IES a Národohospodářské fakultě VŠE, odpovídali
Daniel Šťastný z NF a Jiří Havel z IES.
Co byste označil za hlavní rozdíl v zaměření VŠE a
IES?
Daniel Šťastný: VŠE jako celek připomíná spíše
business school. University of Economics není moc šťastný název a cizincům
přijde jako oxymóron. IES je čistě zaměřený na ekonomii.
Jiří Havel: Hloubku studia. Nároky, zejména
v bakalářském stupni jsou na IES nepoměrně vyšší. Až drastické.
Zaměříme-li se pouze na studium ekonomie, které má IES nejvíce
společné s NF, jaký vnímáte rozdíl v koncepci výuky?
Daniel Šťastný: Od založení čistě ekonomických oborů
na NF jsme se vydali směrem k IES, i když naším cílem nebylo a není
poskytovat identický produkt. IES je kvalitní a profesionální škola
s pojetím ekonomie běžném ve světě. Naše pojetí je jiné, a to nejen
z důvodu diferenciace produktu, ale především proto, že se domníváme,
že z moderní ekonomie se vytratil lidský a společenský rozměr a že ze
studentů ekonomie jsou vychováváni úzce specializovaní ignoranti. Na
rozdíl od IES a většiny jiných představitelů současné ekonomie
nabízíme ekonomii s lidskou tváří, která se soustředí na ekonomický
styl myšlení a intuici. Ekonomii představujeme studentům mnohem postupněji,
abychom zaručili, že se neztratí jejich povědomí o tom, že ekonomie je
společenská věda.
Jiří Havel: Bakalářské studium IES má otevřít
studentovi cestu ke všem dimenzím ekonomie, proto se klade důraz na
technickou výbavu. Například matematika na VŠE je v porovnání s IES
víceméně symbolická. To fakticky uzavírá cestu k velkým částem
moderní teorie, které bez techniky nejsou zvládnutelné. Možná proto je
potom na NF v porovnání s IES tolik ideologie.
Kterými znalostmi by měli podle vás studenti IES a NF vynikat, co
naopak může být jejich slabinou, nedostatkem?
Daniel Šťastný: Kdybychom odstranili rozdíly v absolutní
velikosti škol, v jehož důsledku bude srovnávání průměrných studentů
nutně vyznívat lépe pro IES, myslím, že naši studenti jsou komparativně
lépe vybaveni ekonomickým stylem myšlení a vidí ekonomii v širších
souvislostech. Oproti tomu nemohou konkurovat studentům IES v kvantitativních
schopnostech.
Jiří Havel: Student IES je cvičen teoretickou přípravou
pro maximální flexibilitu, schopnost řešit teoretické i manažerské
úlohy. Posluchač nemá úzkou specializaci, orientuje se však podstatně
rychleji než většina jeho konkurentů.
Při srovnávání NF a IES často jako argument zaznívá množství
a kvalita výuky matematiky. Jaký by se měl podle vás na výuku tohoto
předmětu klást důraz?
Daniel Šťastný: Dělat špičkovou standardní ekonomii
předpokládá relativně pokročilou znalost matematiky. I když je
diskutabilní, jak velký přínos tato matematizace ekonomie má. Myslím, že
je velkým nešvarem učit bakaláře matematiku podrobně a do takové hloubky,
kterou v ekonomických předmětech nikdy nevyužijí. My jsme šli opačným
směrem a rozhodli se matematiku zcela přizpůsobit a ušít na míru
potřebám ekonomických předmětů. Stejně jako v případě jiných
kvantitativních dovedností, nejde o to, že bychom si mysleli, že to naši
studenti nesmí umět, ale myslíme si, že jiné věci jsou důležitější, a
víme, že všechno ze svého programu zvládnout nemohou.
Jiří Havel: Bez matematiky nemůžete otevřít moderní
ekonomii. Navíc je také dosud nejlepším testem inteligence, logiky,
disciplíny a vytrvalosti. VŠE takový předmět dnes nemá. Absolvují ji
proto bez problémů i studenti, kteří si myslí, že na zkoušku týden nebo
i dva, tři dny stačí. Martyrium čtyř zkoušek z matematiky a dalších
z matematické statistiky, ekonometrie, matematické mikroekonomie a
makroekonomie je proti tomu drsným sdělením pravdy, že jakákoli ekonomie je
o práci. Kdo nepracuje celý semestr, má smůlu. Říkám to
s přesvědčením, mimochodem bez ohledu na to, že sám nejsem matematický
ekonom. Dobrá výuka matematiky se projeví, i když formálně zapomenete
derivovat a integrovat. Cenou za náročnou výuku je ale to, že tři čtvrtiny
uchazečů nepřijmete a polovina přijatých zátěž nezvládne. Ceny ve
studentských soutěžích si ale většinou odnáší maličký IES.
Zatímco na VŠE mají jednotlivé obory nejméně desítky
studentů, výuka na IES je komornější a individuálnější. Jakou roli
podle vás hraje počet posluchačů a vazba mezi studentem a
vyučujícím?
Daniel Šťastný: Velký počet studentů je myslím spíše
handicapem, rodinné prostředí je pro IES určitě devizou. I když budeme
vypisovat stejně velké hodiny jako na IES a snažit se o stejnou interakci se
studenty, masovost VŠE těžko schováváme. S pomocí studentů se však
i toto částečně daří. Na oboru Ekonomie posluchači při sobě hodně
drží a často pořádají neformální setkání, kam hojně chodí
i vyučující, včetně děkana.
Jiří Havel: Komornější prostředí dává dobrým
studentům křídla, protože vyučující se brzy stává partnerem, který se
dá snadno oslovit. Ale na druhé straně v přepočtu žáků na učitele na
tom IES není nijak lépe. Také finanční zdroje má IES nižší. Řada lidí
u nás učí fakticky zdarma, protože to pokládá za čest.
Souhlasíte s tím, že menší počet studentů vede automaticky
k většímu tlaku na kvalitu přípravy i výuky?
Daniel Šťastný: Těžko říct. Jedna věc je počáteční
kvalita studentů a druhá tlak na její vylepšování během studia.
I kdybychom měli stejnou reputaci jako IES, což je optimistický předpoklad,
začínali bychom s nižší průměrnou kvalitou studentů proto, že bereme
více uchazečů. Na druhou stranu může být právě toto příčinou
vyššího tlaku na kvalitu u nás, protože vidíme lépe rozdíly mezi
studenty.
Jiří Havel: Automatické to není. Matfyz nebo VŠCHT tak
malé nejsou, a přesto jsou to špičkové školy. A znám naopak malé
soukromé školy, které jsou oproti VŠE naprosto děsivé.
Které výhody podle vás naopak s velikostí školy a vyšším
počtem studentů i vyučujících souvisejí?
Daniel Šťastný: Jedinou výhodu většího počtu studentů
a větší školy, která mne napadá, může být flexibilita rozvrhu.
Většina předmětů je vypisována ve všech semestrech v mnoha časových
variantách, což se na komorních školách nabízí těžko.
Jiří Havel: Vyšší počty vyučujících v oboru by měly
umožnit specializaci, vyšší vědecký výkon a renomé. Jako člen správní
rady VŠE mám ale občas pocit, že i špičkoví lidé na VŠE se snad za
systematické veřejné vystupování stydí.
Jak vnímáte zapojení do praxe v případě studentů NF a
IES?
Daniel Šťastný: V některých oborech u nás je orientace
na praxi a zapojení do ní během studia myslím znatelně vyšší než na
IES, přímo v oboru Ekonomie je to ale nejspíš srovnatelné.
Jiří Havel: Absolventy současné NF, žel, neznám.
Většina absolventů IES má zajištěno pracovní místo dávno před
skončením studia. Uspívají v personálních pohovorech díky logice,
schopnosti najít rychle škálu řešení a také díky jazykové
vybavenosti.
Nahrávání ...
