Problém chuligánství je problémem už i v Jarov lize
NezařazenéNastává dlouho očekávaný den, konečně se naše Dieter´s Ghetto
v Jarov lize potkává s týmem Východňáre na jejich hřišti. Naše
vzájemná nenávist je proslulá, a proto se dá očekávat hodně zajímavé
odpoledne.
Na Desátém patře na Géčku se potkáváme v počtu 30-ti zlobivců,
musím přiznat, hodně kvalitní sestavy. Cesta výtahem probíhá klidně za
konzumace značného množství alkoholu a přípravy hlasivek na zápas. Cestou
kontaktujeme fanatiky Východňárů s nabídkou střetu banda na bandu,
přijímají s tím, že vyberou místo a dají nám vědět.
Cesta na Dieter´s pas (tj. zadarmo) probíhala v klidu až do Pátého
patra, kdy přišla průvodčí, ovšem bylo jí jasně vysvětleno, že lístek
si nikdo kupovat nebude, s čímž toho nemůže moc udělat, a tak zdárně
dojíždíme až do Přízemí. Okamžitě obsazujeme proslulou nádražní
hospodu U hroznýše, kde jsme čekali první fanoušky Východňárů a
možnost zabavit nějaké ty suvenýry, bohužel nikde nikdo, tak jen dáváme
pivka a čekáme na info od jejich radikálů. To přichází asi hodinu před
zápasem, a tak se po malých skupinkách vytrácíme od Hroznýše, abychom se
vyhnuli zrakům policie, která tradičně číhá na vrátnici.
Na výborně vybrané místo střetu vedle budovy SÚZ, tak dorážíme bez
dozoru PČR a kripa. Proti nám stojí asi 35-ti členná banda, která vypadá
hodně luxusně, my na nic nečekáme a po krátkém pokřiku, využijeme
výhodu náběhu do stojících nepřátel. Minutový střet je tvrdý, ale
férový a za delší konec tahají naši borci, kteří si i přes početní
nevýhodu připisují cenné vítězství. Když se stavíme na druhé kolo, je
spatřena kolona policejních antonů rychle se blížících k nám, což
znemožňuje možnost dalšího střetu. Zatleskáme si a odcházíme
na zápas.
Klec pro hosty zaplňuje asi sto Dietrových výježďáků, vyvěšujeme
vlajku Dieter´s Radicals a začínáme fandit. Naši hráči v krásných
modrobílých dresech od začátku drtí směšný tým Východňárů
v domácích barvách podobným vyblité žluti. Náš support je místy až
fanatický a občas doplněn o pár ohňů, naše dnešní výkony jsou jistě
tím nejlepším, co může Jarovliga nabídnout.
O přestávce přelézáme ploty a běžíme přes hřiště pro jejich
nejcennější vlajku „Vychodňare – najľepše ľudze“. Domácí jsou
ovšem dobře připraveni a vyběhnou nám vstříc, krátký fight na hrací
ploše ukončuje náběh zásahové jednotky z vrátnice SÚZ. Jsme tak
zatlačeni zpět do sektoru, kde pokračujeme ve výborném fandění. Pět
minut před koncem zápasu naházíme na hrací plochu asi deset ohňů, zápas
je na pět minut přerušen, a to si vyžádá náběh kosmonautů do našeho
sektoru, ti jsou vytlačeni a zápas se již dohrává v klidu.
Po zápase jsme odvedeni v kordonu těžkooděnců až k výtahu
v Přízemí na Géčku, odkud nás čeká dlouhá cesta domů do Desítky.
Kvůli počtu dvou těžkooděnců na jednoho výjezďáka již z naší strany
nedochází ani k náznaku střetu. Cesta zpět probíhá v klidu a my
oslavujeme cenné vítězství 5:3. V osmém patře do výtahu vběhne skupina
chuligánů týmu Dynamo Kolejbaba s cílem využít našeho podroušeného
stavu a obrat nás nějaké suvenýry či dokonce naši vlajku. Část našich
radikálů ovšem byla na tuto partyzánku připravena, a tak jsou všichni tito
partyzáni ztrestáni a určitě na tuto akci nebudou vzpomínat v dobrém.
Celkově hodnotím výjezd jako výborný, kdo nebyl, může litovat.
Nahrávání ...
